Rusko v pátek oznámilo vyhoštění tří diplomatů Švédska, Polska a Německa kvůli údajné účasti na nezákonných akcích v Moskvě a Petrohradu. Tento krok důrazně odmítly všechny tři země a také šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který je právě v Rusku. Za „nezákonné akce“ Moskva označuje nepovolené protesty proti uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného, při nichž policie zadržela již více než 10 tisíc lidí.
„Diplomaté účastnící se nezákonných akcí byli v souladu s vídeňskou konvencí prohlášeni za nežádoucí osoby. Mají nařízeno v co nejkratší době opustit ruské území,“ uvedlo ministerstvo.
O vyhoštění diplomatů ze zemí EU informoval nejdříve server EUObserver s odvoláním na unijní zdroj. Stalo se tak podle něj právě v době dnešní tiskové konference Borrella a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova.
Borrell krok Moskvy podle svého mluvčího Petera Stana „důrazně odsoudil“ a odmítl tvrzení, že by se vyhoštění diplomaté zabývali aktivitami neslučitelnými s jejich statusem. Vyzval přitom ruskou stranu k přehodnocení svého rozhodnutí.
Za neospravedlnitelné označila vyhoštění diplomatů německá kancléřka Angela Merkelová. Ministr zahraničí Heiko Maas k tomu řekl, že tento krok jen dál zhoršuje vztahy Ruska s Evropou, a pokud ho Moskva nepřehodnotí, bude následovat odpověď.
Polské ministerstvo zahraničí si kvůli tomuto incidentu předvolalo ruského velvyslance a vyzvalo Moskvu, aby od „chybného rozhodnutí“ ustoupilo, jinak Varšava učiní „odpovídající kroky“.
Švédské ministerstvo zahraničí postup Moskvy označilo za „naprosto nepodložený“. „Popíráme tvrzení Ruska, že se diplomat zúčastnil demonstrace. Sledování politických událostí v hostitelské zemi je přirozenou součástí základních funkcí diplomata,“ uvedlo v prohlášení.
„Rusko pokládá Evropskou unii za nespolehlivého partnera,“ reagoval Lavrov na společné tiskové konferenci s Borrellem na zmínku o protiruských sankcích. Brusel se podle něj chová čím dál více jako Washington a sahá po jednostranně vyhlašovaných restrikcích. „Zajisté hlavní problém, s nímž se všichni potýkáme, je to, že chybí normálnost ve vztazích mezi Ruskem a EU, mezi dvěma největšími hráči v euroasijském prostoru. Je to samozřejmě nezdravá situace, která nikomu neprospívá,“ prohlásil Borrellův hostitel.
Borrell v Moskvě připomněl výzvy k osvobození Navalného a k vyšetření jeho srpnové otravy, jejíž nařízení Rusko popírá. Zatím žádný stát EU nepředložil návrh uvalit na Rusko nové sankce za Navalného uvěznění, uvedl Borrell a dodal, že o vztazích s Ruskem budou šéfové států a vlád zemí bloku jednat příští měsíc. I přes existující rozpory Borrell vybízel ke spolupráci v oblastech, kde se lze domluvit. Vystavět zeď mlčení podle něj není východiskem ze situace, kdy vztahy mezi Ruskem a EU klesly na „nejnižší bod“.
Moskva kritiku kolem uvěznění hlavního odpůrce prezidenta Vladimira Putina označuje za vměšování do svých vnitřních záležitostí. Kreml do Bruselu ještě před Borrellovou návštěvou vzkázal, že podmiňovat budoucnost vztahů EU a Ruska osudem Navalného by byla „hloupost“.
Borrellovou misí končí období zmrazených diplomatických kontaktů na unijní úrovni, které podle AFP trvalo od roku 2017. Vztahy prudce ochladly po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí ozbrojeného konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny na jaře 2014, na což EU a další západní státy odpověděly sankcemi proti některým sektorům ruského hospodářství a Moskva zareagovala vlastním zákazem dovozu západních potravin.
Sankce - tentokrát zaměřené na bezprostřední okolí ruského prezidenta - následovaly i po srpnové otravě Navalného, ze které se opozičník vyléčil v Německu. Podle západních laboratoří i Organizace pro zákaz chemických zbraní byl otráven látkou ze skupiny novičok, tedy podobnou látce, kterou byl v britském Salisbury dříve otráven někdejší ruský zpravodajský důstojník Sergej Skripal. Navalnyj otravu připisuje Kremlu a tajné službě FSB, což Moskva popírá. Zpochybňuje také, že Navalnyj byl vůbec otráven.
