„Polsko, Česko či Slovensko jsou země, které jako nikdo jiný v Evropě zakusily politický tlak ze strany mocnějších sousedů,“ řekl ministr, který dlouhodobě patří k hlavním evropským politikům zastávajícím rázný postoj vůči Moskvě.
Proti Polsku však Česko (i Slovensko a Maďarsko) volí v otázce portiruských sankcí výrazně mírnější postoj. Zatímco Poláci posílají hromadnou konzumací embargovaných jablek prezidentu Vladimiru Putinovi vzkaz vzdoru, z Česka zní spíše žehrání postižených firem na finanční ztráty a i političtí lídři se k dalším sankcím, o nichž dnes jedná EU, stavějí rezervovaně.
Obchodování s Ruskem? Pro Polsko sedm procent zahraničního obchodu
Polský byznys s Ruskem tvoří sedm procent zahraničního obchodu, a proto podle Sikorského představují sankce a odvetná opatření Moskvy značný zásah pro ekonomiku. Nehledě na to se ale podle něj vyplatí sankcemi brzdit rozpínavost Ruska. „U nás panuje přesvědčení, že nečinnost by byla ještě dražší,“ řekl Sikorski.
Přesto se k přístupu konkrétních zemí včetně Česka směrem k sankcím vyjádřil šéf polské diplomacie spíše diplomaticky. „Neobviňujme další země z toho, že nejsou Polskem, že mají jiné zájmy,“ prohlásil.
Navzdory neshodám v přístupu k Rusku se podle něj stala visegrádská skupina ve své části Evropy podobně silnou značkou, jakou je například na západě kontinentu Benelux. „Není v ničím zájmu, aby ta značka oslabila,“ dodal Sikorski. Na to, aby visegrádské země své postoje koordinovaly, má podle něj dbát předsednictví čtyřky.
