Výsledná podoba kompromisu, na jehož dojednání se podle Sobotky Česko aktivně podílelo, také Cameronovi umožní vést efektivní kampaň na podporu dalšího členství své země v EU. Sám Cameron prohlásil, že v tomto smyslu po pátečním večeru kampaň povede. Vyhlášení referenda podmiňoval právě dohodou o nové podobě britských vztahů s evropským blokem.
Uzavření dohody nebylo jednoduché, poznamenal Sobotka. Velmi dlouhému čtvrtečnímu a pátečnímu jednání summitu předcházely měsíce rozhovorů. Česko v nich chtělo spojit dva cíle. „Zaprvé pomoci Británii, aby zůstala v unii, a zároveň obhájit oprávněné zájmy našich občanů,“ řekl šéf české vlády. Výsledný kompromis podle něj ukazuje, že tento cíl se podařilo splnit.
Sobotka jednal za desítku zemí
Česko jako současná předsednická země takzvané visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v maratonu jednání vystupovalo jménem celé čtveřice, ale také dalších asi deseti zemí ze středu a východu EU.
Základem české pozice byla podle premiéra nediskriminace českých občanů, rovné zacházení s evropskými občany v Británii a zachování svobody pohybu a možnosti pracovat v zahraničí.
Sobotka v noci novinářům řekl, že cílem jednání bylo také najít vyvážený kompromis mezi snahou neznemožnit dohodu s Brity a skutečnou obhajobou zájmu českých občanů. „Je to strategická otázka budoucnosti Evropy a ČR musela jasně říci, že si přeje silnou Evropu s Velkou Británií,“ zdůraznil český premiér. Ani proto ale nelze obětovat zájmy vlastních občanů. „My jsme v rámci snahy udržet jednotu a dosáhnout shody s Británií do poslední chvíle a velmi energicky bojovali za práva našich občanů,“ řekl Sobotka.
Úplné zrušení dávek neprošlo
Česko podle premiéra dokázalo zastavit původní britskou představu o úplném zrušení dětských přídavků, které pobírají v Británii pracující lidé z jiných zemí EU za děti, které zůstaly doma v jiné unijní zemi. Místo toho bude existovat možnost upravit indexací výši přídavku na úroveň státu, kde dítě bydlí. Domluveno bylo navíc přechodné období - okamžitě po vstupu mechanismu v platnost budou příspěvky upravovány jen u nových příchozích na pracovní trh a nově narozených dětí. Zaměstnanců, kteří už příspěvky pobírají, se změny dotknou až od roku 2020.
„Velká Británie s tím nesouhlasila, byla to jedna z věcí, která se dojednávala až na poslední chvíli,“ poznamenal premiér. Indexace se navíc nemá stát precedentem pro budoucí možnou změnu dalších sociálních dávek vyplácených do zahraničí.
Je to pro nás zásadní. Máme velké množství 'pendlerů', kteří dojíždí pracovat do Německa, do Rakouska
Nebude se také vztahovat na zaměstnance, kteří za prací do sousedního státu jen dojíždějí a na noc se vrací domů. „Je to pro nás zásadní. Máme velké množství 'pendlerů', kteří dojíždí pracovat do Německa, do Rakouska,“ připomněl Sobotka.
Druhým bodem, kde české vyjednávání dosáhlo změn britských představ, je podle Sobotky podoba mechanismu „záchranné brzdy“, kterou chce Cameron omezit výplatu nepříspěvkových zaměstnaneckých benefitů lidem z jiných zemí unie. Ve výsledné podobě bude moci brzda na čtyři roky příspěvky omezit nově příchozím na pracovní trh; mechanismus brzdy bude působit nejdéle sedm let. Britská strana původně požadovala k sedmi letům ještě možnost platnosti brzdy dvakrát o tři roky prodloužit.
„Nebudou omezeny jiné dávky, jako je například nemocenská, podpora v nezaměstnanosti nebo důchody,“ upozornil český premiér.
