Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. Podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky. Po skončení druhého dne summitu to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Požadavky zvláště jihoevropských zemí na zavedení cenových stropů sice summit neschválil, komise však do května prověří možnosti oddělení ceny plynu a elektřiny, o něž tyto státy rovněž usilovaly. Země EU se navíc shodly na zavedení zvláštního energetického režimu pro Španělsko a Portugalsko.
„Místo abychom se přepláceli a vyháněli ceny vzhůru nyní spojíme svou poptávku,“ ocenila dohodu summitu na společných nákupech von der Leyenová.
Podle českého premiéra Petra Fialy sice teprve praxe ukáže, jak budou případné společné nákupy plynu vypadat, Česko o ně však bude mít zájem. „Česká republika jako středně velký stát by si určitě nedokázala vyjednat takové podmínky, jako to dokáže Evropský unie jako celek," řekl po jednání novinářům Fiala. Kolektivní vyjednávací sílu by podle něj mohla EU využívat i v jiných případech.
Španělský premiér Pedro Sánchez, který podle diplomatů hrozil zablokováním závěrů v případě odmítnutí požadavků na výraznější společné kroky, dohodu summitu ocenil.
Pohonné hmoty a jejich zdražování v reakci na válku
Energie v Evropské unii, ale i jinde ve světě, prudce zdražily loni v souvislosti s oživením po koronavirové krizi a s nedostatečnými zásobami plynu. Nyní se ovšem Evropa obává nového zdražování kvůli ruské invazi na Ukrajinu a souvisejícímu možnému rozpadu obchodních vztahů s Moskvou.
Summit se shodl, že v zájmu energetické bezpečnosti začnou unijní státy plnit plynové zásobníky na příští zimu „nejdříve, jak to bude možné". Pověřil také Evropskou komisi, aby do května předložila plán, jak se postupně zbavit závislosti na ruských energiích. Na konkrétním horizontu pro ukončení dovozu se však názorově rozdělené státy neshodly.
Německo a další země jsou skeptické vůči zásahům proti vysokým cenám energií, řekl po konci jednání novinářům německý kancléř Olaf Scholz. Podotkl, že o požadavcích na omezení cen energií se vedla rozsáhlá debata.
Scholz také upozornil, že Německo je na plynu závislé méně než jiné země unijního bloku. Dodal, že některé jsou závislé ze sta procent. „Staneme se nezávislými na ruském plynu rychleji, než si v současnosti mnozí myslí,“ uvedl německý kancléř. Tento proces ale podle něj bude nevratný.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po schůzce upozornil, že politici hodlají ke spolupráci na řešení evropské energetické problematiky zapojit také samotné firmy. Zdůraznil potřebu zlepšit oddělení cen elektřiny od cen plynu. Evropská komise byla požádána, aby v krátkodobém horizontu stanovila strop pro ceny energií, dodal francouzský prezident.
