Syriza se staví proti úsporným opatřením souvisejícím s mezinárodní finanční pomocí. Hodlá požadovat změnu podmínek záchranného programu a odpis velké části řeckého dluhu. Ten dosahuje skoro 320 miliard eur (8,9 bilionu korun).
„Nesetkal jsem se s ekonomem…, který by vám řekl, že Řecko všechen ten dluh splatí. To není možné provést,“ řekl podle BBC Tsakalotos.
Čtěte komentář Blahoslava Hrušky:
Požadavky Syrizy by mohly dostat Řecko do sporů s ostatními členy eurozóny a ohrozit členství Řecka v měnové unii. Tsakalotos podotkl, že Syriza před nebezpečím pro euro a pro eurozónu varovala od začátku. Toto nebezpečí však prý nepředstavuje tato strana, ale „sama úsporná opatření“.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že řecký lid nestrádá kvůli rozhodnutím z Bruselu či Berlína, ale spíše kvůli selháním řecké elity v posledních desetiletích. A upozornil, že jakákoli snaha o vyjednání nových podmínek v daňových otázkách je „ztrátou času“. Již v pondělí vyjádřil názor, že Řecko není „přetíženo“ obsluhou svého dluhu.
Juncker německé televizi ARD řekl, že otázka snížení řeckého dluhu není „na radarové obrazovce komise“ a že se Řecko zavázalo přistoupit k určitému počtu reforem. Zdůraznil, že nevěří, že „se najde většina v eurozóně“, která by podpořila snížení řeckého dluhu. V komisi tak podle něj „není naléhavá potřeba jednat“ v této otázce.
Zadlužení Řecka v poměru k HDP
Nervozita kolem dalšího dění v Řecku se opět odráží na řeckých finančních trzích. Aténská burza druhý den klesá v čele s bankovními tituly. Výnosy desetiletých vládních dluhopisů stouply o 0,56 procentního bodu na 9,8 procenta. U papírů s kratší dobou splatnosti byly výnosy ještě vyšší. Signalizuje to obavy, že země by se opět mohla ocitnout na pokraji bankrotu.
Podle řeckých médií není pro novou vládu dobrou zprávou, že země vybrala loni na daních o 1,4 miliardy eur, tedy o více než sedm procent méně, než předpokládala.
Vývoj indexu aténské burzy
Program řecké Syrizy je úžasnou přehlídkou slibů, které nelze splnit
