Z více než dvou desítek hlav států a vlád východoevropských a středoevropských zemí zhruba polovina svou účast na schůzce odřekla kvůli věznění bývalé ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové. „Vzhledem k tomu, že někteří evropští vůdci se nemohou summitu zúčastnit… Ukrajina považuje za rozumné odložit schůzku na pozdější dobu,“ citoval Interfax mluvčího ministerstva Oleksandra Dikusarova.
Bojkotovat summit, který měl hostit ukrajinský prezident Viktor Janukovyč 11. a 12. května v Jaltě na Krymu, se rozhodli prezidenti Česka, Německa, Rakouska, Itálie, Slovinska, Chorvatska, Estonska, Rumunska, Bulharska, Albánie, Lotyšska a Maďarska.
Někteří státníci své rozhodnutí nepřijet otevřeně zdůvodnili represemi vůči vůdkyni ukrajinské opozice Tymošenkové. Ta drží již tři týdny hladovku, kterou zahájila na protest proti tomu, že ji údajně vězeňští dozorci zbili. Ukrajina je kvůli svému postoji k Tymošenkové pod tvrdým tlakem ze strany Západu. Někteří evropští politici vyzvali rovněž k bojkotu evropského fotbalového šampionátu, který Ukrajina pořádá spolu s Polskem v červnu.
Tymošenková si odpykává trest sedmi let vězení, který dostala poté, co soud dospěl k závěru, že ve vysoké funkci uzavřela pro Ukrajinu nevýhodnou smlouvu o dodávkách ruského plynu. Ze zahraničí se ale ozývá kritika, že politička je pronásledována svými politickými oponenty.
