Rusko poprvé od vypuknutí krize otevřeně spojilo vojenské manévry u hranic s vývojem v sousední zemi. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk upozornil, že ruská letadla opakovaně narušila vzdušný prostor jeho země. „Jediným důvodem je vyprovokovat Ukrajinu a obvinit ji z vedení války proti Rusku,“ prohlásil.
Ministr obrany Mychajlo Koval dodal, že pokud Rusové pod záminkou mírové operace vpadnou do Donbasu, dočkají se vojenské odvety ze strany ukrajinské armády. Západ dnes patrně rozšíří seznam lidí z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří nebudou moci cestovat do USA či EU. Zmrazen bude i jejich majetek. Podle amerických zdrojů by se na černé listině mohli objevit i šéfové firem Rosněfť a Gazprom Igor Sečin a Alexej Miller.
Moskva nehnula ani prstem
Americký prezident Barack Obama tvrdí, že zavedení tvrdších sankcí bude záviset na tom, zda dosáhne jednoty s evropskými partnery. Podotkl přitom, že Moskva nehnula ani prstem, aby přiměla separatisty naplnit ženevskou dohodu o odzbrojení ilegálních skupin na Ukrajině. Někteří představitelé USA projevují nespokojenost nad liknavostí Evropanů.
Britský ministr zahraničí William Hague připustil, že zhorší-li se situace, mohou mít další postihy širší ekonomický dopad, přestože by poškodily i iniciátory. „Budeme kalkulovat tak, aby měly maximální účinek na ruské hospodářství a minimální dopad na EU,“ řekl.
| Plyn půjde ze Slovenska i na východ |
|---|
| Kyjev se s Bratislavou dohodl na reverzním toku plynu, memorandum by mělo být podepsáno dnes. Přes Slovensko by tak mělo na Ukrajinu proudit omezené množství suroviny plynovodem, který spojuje Vojany s Užhorodem. Kyjev by tak ročně mohl získat deset miliard metrů krychlových suroviny, asi pětinu své spotřeby. Slovenský přepravce Eustream prověří technické možnosti přepravy. Jednání dosud brzdily rozdílné pohledy obou stran a obavy z porušení smluv s Gazpromem. Kyjev prosazoval řešení, které by mu umožnilo dodávky až 30 miliard metrů krychlových. |
Západ v reakci na vývoj na Ukrajině pokračuje i ve vojenských aktivitách. Washington ve snaze uklidnit východní členy NATO v sobotu nasadil v Litvě 150 vojáků. Celkem jich dorazilo do Pobaltí a Polska kolem šesti stovek. Podle ruských médií stahuje k hranici s Ukrajinou vojáky a arzenál Rumunsko za účelem společného cvičení s USA.
Situace na Ukrajině stále více znepokojuje i evropské státy, které nejsou součástí NATO. Podle aktuálního průzkumu si dvě třetiny finských důstojníků přejí vstup země do NATO, dalších deset procent chce obranný pakt se Švédskem. Nepolevují ani diplomatické pokusy o řešení krize. O tématu se jednalo i na pražské schůzce Východního partnerství. Účastníci podle prezidenta Miloše Zemana doporučili Rusku stažení jednotek od ukrajinské hranice. Kyjevu navrhují decentralizaci země.
Vedou se také jednání o osvobození pozorovatelů OBSE vězněných ve Slovjansku. Vedoucí mise včera vzkázal, že jsou všichni její členové v pořádku, nepočítají však s brzkým návratem domů. Lídr místních separatistů Vjačeslav Ponomarjov zaručil skupině bezpečnost. V Horlivce zase proruští aktivisté zadrželi příslušníky ukrajinské tajné služby SBU.
