Vlády i soukromí investoři slíbí miliardy na zdroje čisté energie

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ribarnica, Flickr.com (CC BY-NC 2.0)

Vlády dvacítky zemí světa a soukromí investoři včetně zakladatele Microsoftu Billa Gatese či šéfa sociální sítě Facebook Marka Zuckerberga se chystají v rámci klimatické konference v Paříži slíbit, že v následujících letech vloží desítky miliard dolarů do výzkumu, vývoje a výroby ekologických zdrojů energie.

Spojené státy, Indie a dalších 18 zemí dnes podle agentury Reuters oznámí, že během pěti let zdvojnásobí částku deseti miliard dolarů, kterou v současnosti dávají kupříkladu do obnovitelných zdrojů. Gates zase jménem 28 velkých investorů představí iniciativu, která má poskytnout kapitál na rozjezd nových energetických projektů.

Třicítka velkých jmen světového byznysu se zapojila do takzvané Průlomové energetické koalice (Breakthrough Energy Coalition). Její členové, včetně Gatese nebo třeba šéfa Amazonu Jeffa Bezose, bývalého předsedy indického konglomerátu Tata Ratana Taty a jihoafrického důlního magnáta Patrice Motsepeho, chtějí poskytnout peníze na inovace v energetickém sektoru. Právě soukromý kapitál je totiž podle nich jediný způsob, jak mohou menší firmy uspět s novým konceptem čistých technologií a dostat jej úspěšně na trh.

Se soukromými investory hodlají spolupracovat i vlády, které chtějí slíbit vyšší investice do zelené energie. Mezi dvacítkou účastníků iniciativy jsou například Spojené státy, Indie, Čína, Japonsko, Británie, Francie nebo Německo. Tyto země nyní každoročně utrácejí asi deset miliard dolarů v oblasti obnovitelných zdrojů; polovina těchto peněz pochází z USA. Během pěti let se mají tyto investice zdvojnásobit.

„Je to velká věc. Vnese to ve velmi důležitém tématu na konferenci hned na začátku novou energii,“ citovala agentura Reuters šéfku americké organizace World Resource Institute Jennifer Morganovou.

V Paříži dnes začíná klíčový klimatický summit, z něhož by měla vzejít dohoda o omezení emisí skleníkových plynů na několik příštích desetiletí. Nové ujednání má od roku 2020 nahradit Kjótský protokol, který se původně vztahoval na období od roku 2008 do roku 2012. Hlavním cílem je udržet růst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia v porovnání s úrovněmi předindustriální éry. K tomu má pomoci právě omezování emisí, k němuž přispívá i odklon od fosilních paliv k novým technologiím a obnovitelným zdrojům energie jako je energie ze slunce, větru či vody.