Podle odhadů propočítaných z průzkumů před volebními místnostmi, které zveřejnila po uzavření volebních místností renomovaná německá společnost GHN, získala opozice 35 procent hlasů, zatímco Saakašvililho vládnoucí strana Sjednocené národní hnutí (UNM) 30 procent. Ke stejným výsledkům dospěla i státní televize.
Propočty nezávislé televize Imedi připisují opozici dokonce 51 procent hlasů a vládnoucí straně 41 procent stejně jako jedna americká organizace.
Saakašviliho strana se přesto prohlásila za vítěze a tvrdí, že bude mít nejméně 53 ze 73 křesel v parlamentu, která připadnou kandidátům voleným přímo.
Podle agentury DPA vzhledem ke zvláštnostem volebního systému ještě většina získaných hlasů nemusí znamenat většinu v parlamentu. Saakašviliho vládní tábor má řadu silných přímých kandidátů. Téměř polovina ze 150 křesel se rozděluje právě mezi kandidáty volené přímo.
Od revoluce v roce 2003 prezidentova strana dominovala politickému životu v zemi, v parlamentu se 150 křesly dosud měla 119 míst. Saakašvili voliče upozornil, že dnes rozhodují o osudu země nejen na příští čtyři roky, ale na celá desetiletí.
Ivanišvili, jehož seskupení se postupně stalo hlavním soupeřem Saakašviliho strany, o svém vítězství nepochyboval. Den hlasování již předem označil za okamžik zrodu nové Gruzie.
Voleb se účastnilo 14 politických stran a dva politické bloky. Hlavními soupeři ale byly strany prezidenta Saakašviliho a podnikatele Ivanišviliho.
Navzdory napjatému politickému ovzduší v zemi a velmi konfrontační předvolební kampani samotné hlasování proběhlo poměrně v klidu a za neobyčejného zájmu voličů. Na výsledky hlasování čekají v ulicích tisíce lidí. V centru Tbilisi se shromáždili příznivci opozice, kteří se již předem na výzvu Ivanišviliho připravovali na oslavu vítězství.
Kampaň značně ovlivnil skandál kolem mučení trestanců v tbiliské věznici Gldani. Jen dva týdny před hlasováním odtud proniklo video s brutálními obrázky bití a znásilňování, které se rázem stalo předvolebním tématem číslo jedna.
