Šéf konzervativců Antonis Samaras navíc zpochybnil poskytnutí písemných záruk eurozoně a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), že parlament a nový kabinet přijme podmínky přijetí druhého balíku pomoci.
V řeckých médiích jméno Papadimose jako nejpravděpodobnějšího kandidáta na premiérské křeslo sice stále koluje. Server deníku Ta Nea nicméně uvádí, že Papadomis si klade tvrdé podmínky, které nemusejí vyhovovat ani socialistům, ani pravicové Nové demokracii (ND). Jednak požaduje zároveň i křeslo ministra financí, které si přáli socialisté uchovat pro Evangelose Venizelose, jednak odmítá stanout v čele vlády na pouhé tři měsíce do předčasných voleb, jak naopak požadují konzervativci. To by mohlo znamenat, že obě strany nakonec budou muset hledat dál, což veškeré vyjednávání opět protáhne.
Papandreu dnes převzal od svých ministrů demise, které měl doplnit o tu svou a jít k prezidentovi Karolosovi Papuliasovi, aby mu tak formálně oznámil konec vlády. To se ale zatím nestalo, protože nová vláda není stále jasná.
Druhou událostí, které zaujala řecká a zahraniční média, je Samarasova neochota připojit své jméno pod závazek dodržet původně dohodnuté podmínky pro poskytnutí dalšího balíku finanční pomoci. Samaras dnes prohlásil konkrétně k dohodě eurozóny o potřebě umazání řeckého dluhu o 50 procent a rekapitalizaci bank kvůli zvýšení efektivity záchranného fondu EFSF, že „již vícekrát zopakoval, že pokud mají být zachráněny řecká ekonomika a euro, pak je její schválení nevyhnutelné“. V reakci na požadavek písemného závazku ale řekl, že „existuje národní důstojnost a že nedovolí nikomu, aby jeho výroky zpochybňoval“.
Samaras: Evropský hněv ať padá na socialisty
Podle jeho spolupracovníků to znamená odmítnutí podpisu, přičemž se zaštítil tvrzením, že evropský hněv je přece zaměřený na neschopnou vládu socialistů, a ne na konzervativce. Podle novinářů to ale Samaras výslovně nevyloučil, takže by to, byť se skřípěním zubů udělat mohl.
Podle serveru pravicového deníku Kathimerini může být další příčinou váznoucího vyjednávání také to, že konzervativcům se příliš nechce posílat do nové vlády, která bude také spjatá s nepopulárními kroky, svoje politické osobnosti. Už před zahájením rozhovorů chtěli proto upřednostnit sestavení úřednické vlády.
