„Útok finančních společností nás připravil o 95 procent příjmů,“ prohlásil zakladatel WikiLeaks Julian Assange. V roce 2010 podle něj internetový portál získával od dárců asi 100 tisíc eur (2,5 milionu korun) měsíčně. Nyní prý výše darů klesla na 6 tisíc až 7 tisíc eur za měsíc.
Americké společnosti zavedly finanční restrikce krátce poté, co WikiLeaks loni začal zveřejňovat tajné depeše amerických diplomatů. Assange to označil za část amerického politického útoku proti WikiLeaks. Dalšími částmi útoku prý byly „jedovaté řeči pravicových politiků, včetně výzev k zabíjení členů WikiLeaks“.
„Blokáda stála naši organizaci desítky milionů dolarů na ztracených darech v době extrémně vysokých provozních nákladů,“ tvrdil dále Assange. Prohlásil také, že se WikiLeaks brání proti blokádě právní cestou. Organizace se mimo jiné domáhá zrušení blokády u evropské komise s odůvodněním, že prý finanční společnosti uzavřely kartelovou dohodu.
WikiLeaks od loňského podzimu zveřejnil čtvrt milionu amerických diplomatických depeší z posledních deseti let. Ještě předtím organizace zveřejnila desítky tisíc tajných dokumentů americké armády o válkách v Afghánistánu a v Iráku.
Podle amerických vyšetřovatelů předal tajné materiály WikiLeaks vojín Bradley Manning, který dokumenty ukradl během své služby v Iráku. Manning je v USA obviněn ze zrady a hrozí mu až doživotní vězení.
