Členské země Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu našli politickou shodu nad podobou zpřísnění pravidel pro nabývání a držení střelných zbraní. Návrh, s jehož původní verzí přišla Evropská komise loni v listopadu po teroristických útocích v Paříži, předpokládá tvrdší pravidla pořizování zbraní a zákaz některých poloautomatických zbraní pro civilisty.
Po nynější dohodě čeká novelu směrnice hlasování v plénu Evropského parlamentu a také následný formální souhlas členských zemí. V České republice se proti navrhovaným změnám letos zdvihla vlna odporu.
Podle české europoslankyně Dity Charanzové (ANO), která byla stínovou zpravodajkou za liberální frakci ALDE, se o novele bude v europarlamentu s největší pravděpodobností rozhodovat v březnu. Pokud projde a věc potvrdí i státy EU, budou mít hlavní města 15 měsíců na převzetí pravidel do svých vlastních zákonů.
"V textu i po řadě úprav zůstala některá kontroverzní opatření, pro návrh v této podobě ruku nezvednu," poznamenala Charanzová. V rozhovoru s ČTK připomněla také silný politický tlak, který zejména v poslední fázi jednání provázely. "Je neuvěřitelné, jak moc byl v rámci svého projednávání celý dokument zpolitizován," řekla.
Dohodnutý kompromis zpřísňuje nejen pravidla pro označování střelných zbraní a nově i jejich dílů, ale také pro jejich deaktivaci. Registrace se bude týkat i zbraní upravených jen pro slepé náboje například pro divadlo či film, které se dosud mohly v některých zemích kupovat volně. Jejich relativně snadná zpětná úprava prý byla rizikem a takto zpětně upravené zbraně použili například teroristé při útocích v Paříži, stojí v příslušné tiskové zprávě Rady EU.
Kompromisní podoba nových pravidel pro civilní použití zakazuje krátké poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než 20 nábojů a dlouhé poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než deset nábojů. Zakázané budou také dlouhé střelné zbraně, které mají skládací či teleskopickou pažbu, a jde je proto snadno ukrývat.
Přísnější budou důvody k udělení výjimky, na jejímž základě mohou být vlastněny nejnebezpečnější střelné zbraně. Mezi takové důvody patří národní obrana či ochrana kritické infrastruktury.
Pokud se taková zbraň používá ke sportu, bude možné ji získat při dodržení přísných pravidel, kdy střelec bude muset například doložit, že se skutečně účastní s oficiálním střeleckým svazem pořádaných soutěží. Podle české europoslankyně se změny v zásadě nedotknou pravidel pro držení čistě mysliveckých zbraní. Pokud má myslivec doma standardní loveckou zbraň, tak se nic nemění.
Dohoda podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka zajišťuje tvrdší kontrolu, která zabrání teroristům a kriminálním organizacím získávat zbraně. "Stávající evropská pravidla o střelných zbraních platí od roku 1991 a po sérii teroristických útoků v Evropě je potřeba řešit jejich nedostatky ještě urgentněji," podotkl Kaliňák. Právě Slovensko, které nyní končí jako předsednická země unie, jménem členských zemí vyjednávalo.
Na počátku prosince se přitom zástupci europarlamentu s diplomaty neshodli, především ale kvůli návrhům na další změny, s nimiž na poslední chvíli přišla Evropská komise. To se nakonec prosadit nepodařilo, což připustil předseda komise Jean-Claude Juncker. "Samozřejmě, že jsme chtěli jít dál, ale jsem přesvědčen, že i stávající dohoda je milníkem v kontrole zbraní v EU," řekl.
Pod stůl tak nakonec spadl nápad na úplný zákaz "nejnebezpečnějších poloautomatických zbraní", včetně všech z rodin AK-47 a AR-15 a zákaz soukromých sbírek útočných pušek. Komise také podle své dnešní tiskové zprávy lituje, že nebyl přijat její návrh omezit zásobníky také pro krátké poloautomatické zbraně jen na deset nábojů.
