Europarlament přehledně: Sídlo, členové, volby, frakce, pravomoci

Evropský parlament: Sídlo, členové, volby, frakce, pravomoce

Evropský parlament: Sídlo, členové, volby, frakce, pravomoce Zdroj: Profimedia

Už v červnu letošního roku si budou všechny členské státy Evropské unie včetně České republiky volit své poslance do Evropského parlamentu. Než se tak ale stane, pojďme si ho blíže představit. Kde Evropský parlament sídlí a co dělá? Jaké existují v Evropském parlamentu frakce a kolik je europoslanců? Kdo zatím sedí v parlamentu za Českou republiku a kdo kandiduje pro další volební období?

Termín voleb: Kdy se konají eurovolby 2024 a kdo může volit?

Evropská rada stanovila termín voleb do Evropského parlamentu na 6. až 9. června 2024. Každý členský stát si zvolí z tohoto termínu dny podle svých zvyklostí. V Česku proto volby proběhnou:

  • v pátek 7. června od 14 hodin do 22 hodin a 
  • v sobotu 8. června od 8 hodin do 14 hodin.

Formálně byl termín voleb vyhlášen uveřejněním rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů 26. ledna 2024. Česko je jedinou zemí EU, kde volby probíhají ve dvou dnech. Všechny ostatní státy spoléhají na jednodenní volbu, většinou v neděli. 

Voleb se může zúčastnit každá osoba starší 18 let, a to nejen občané České republiky, ale i z jiných členských států EU za předpokladu, že jsou přihlášeni k trvalému nebo dočasnému pobytu v Česku. Musí však požádat o zápis do seznamu voličů u obecního úřadu podle svého místa pobytu. Cizinci, kteří na území ČR hlasovali v minulých volbách do Evropského parlamentu, by v seznamu voličů měli být zapsáni automaticky. Ministerstvo vnitra přesto doporučuje, aby si to ověřili na příslušném obecním úřadu. 

Občané jiných členských států hlasující v ČR odevzdávají hlasy českým kandidátům. Stejně tak Češi v zahraničí volí tamní kandidáty.

Jak často se konají volby do Evropského parlamentu?

Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let a jejich přesný termín vždy stanovuje Rada Evropské unie.

Návod: Jak volit do Evropského parlamentu >>>

Sídlo: Kde zasedá Evropský parlament?

Evropský parlament sídlí oficiálně ve třech městech. Nejméně 12krát ročně probíhají plenární zasedání ve francouzském Štrasburku. V belgickém Bruselu se zase scházejí stálé výbory Evropského parlamentu, kde se také konají „miniplenární zasedání.“ Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát pak sídlí v Lucemburku.

Členové EP: Kdo tvoří Evropský parlament?

Evropský parlament se skládá ze 705 poslanců zvolených ve 27 členských státech Evropské unie. V čele parlamentu pak sedí jeho předseda či předsedkyně. Po volbách v roce 2024 by mělo usednout v europarlamentu 720 europoslanců.

Každý europoslanec má navíc svůj tým asistentů a poradců, které lze nalézt na internetu a občan tak může svého zástupce přímo kontaktovat.

Funkce a pravomoci: Co dělá Evropský parlament?

Evropský parlament má jako unijní instituce tři hlavní pravomoci:

  • legislativní -  Evropský parlament je společně se zástupci a zástupkyněmi vlád Evropské unie v Radě zodpovědný za přijímání právních předpisů EU.
  • rozpočtovou -  společně s Radou se musí dohodnout na ročním rozpočtu Evropské unie.
  • dohledovou - dohlíží na práci orgánů Evropské unie, zejména Evropské komise, která je výkonným orgánem EU.

Návrhy legislativy vytváří Evropská komise a europoslanci je následně ve výborech upravují prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Poté následuje interinstitucionální jednání o předpisu s Radou Evropské unie složené z ministrů jednotlivých vlád. Na výsledné podobě legislativního aktu se musí shodnout Evropský parlament tvořený europoslanci s Radou Evropské unie.

Předsedkyně Evropského parlamentu: Kdo stojí v čele EP a co dělá?

Od ledna roku 2022 je předsedkyní Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Je to maltská politička řadící se mezi členy maltské Nacionalistické strany a Evropské lidové strany.

Jako předsedkyně europarlamentu zajišťuje řádné dodržování parlamentních postupů, dohlíží na jednotlivé parlamentní výbory a činnosti Evropského parlamentu, zastupuje ho ve všech právních záležitostech a reprezentuje na mezinárodní úrovni. Vyslovuje také konečný souhlas s unijním rozpočtem.

Organizace Evropské unie: Evropský parlament a další orgány EU

O další směřování Evropské unie a její správu se stará celkem sedm evropských orgánů, sedm institucí EU a více než 30 decentralizovaných agentur. O administrativu pečuje dalších 20 agentur a organizací EU, jež vykonávají specifické právní funkce, a 4 interinstitucionální služby, které pomáhají orgánům a institucím správně fungovat. 

Pojďme si představit ale hlavní organizace, které zajišťují tvorbu právních předpisů a mají na starosti rozhodovací pravomoci:

Evropský parlament

Sídlí v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku. Europoslanci jsou přímo voleni občany států Evropské unie. Společně s Radou EU přijímá rozhodnutí o evropských právních předpisech a schvaluje unijní rozpočet. Současnou předsedkyní je Roberta Metsolová.

Evropská rada

Evropská rada se schází v Bruselu a jedná se v podstatě o zasedání hlav států a předsedů vlád zemí EU. Během těchto setkání se vymezují obecné politické směry a priority unie. Každých dva a půl roku je zvolen její předseda a stejná osoba může stát v čele maximálně dvakrát po sobě. Současným předsedou je Charles Michel.

Rada Evropské unie

V Radě EU se schází ministři jednotlivých vlád v závislosti na projednávaných tématech a přijímání právních předpisů. Rada nemá stálého předsedu, ale její činnost řídí země, na kterou zrovna předsednictví vyšlo. Toto předsednictví se mění každých šest měsíců. Od letošního ledna převzala předsednictví Belgie. V červenci ji vystřídá Maďarsko.

Evropská komise 

Evropská komise je hlavním výkonným orgánem Evropské unie a vedle předkládání návrhů nových právních předpisů má na starost také řízení politických opatření EU, správu rozpočtu EU a zajištění, že země Evropské unie správně uplatňují její právní předpisy. 

Předsedkyní Evropské komise je Ursula von der Leyenová a má pod sebou z každé členské země jednoho komisaře nebo komisařku. Celkem jich je tedy 27. 

Sbor komisařů tvoří předsedkyně Komise, osm místopředsedů, včetně tří výkonných místopředsedů, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a 18 komisařů s příslušnou oblastí působnosti. Za Českou republiku úřaduje v Evropské komisi Věra Jourová, která je místopředsedkyní Evropské komise v oblasti hodnot a transparentnosti.

V rámci dohledu a kontroly plnění právních předpisů má Evropská komise k ruce nejen čtyři výše zmíněné orgány, které se zabývají legislativními a exekutivními úkoly EU, ale další tři, které zodpovídají za řízení soudních, finančních a externě-auditorských funkcí Evropské unie:

  • Soudní dvůr Evropské unie sídlící v Lucemburku
  • Evropská centrální banka sídlící ve Frankfurtu nad Mohanem
  • Evropský účetní dvůr sídlící v Lucemburku

Frakce v Evropském parlamentu

Evropští poslanci se organizují do skupin podle politického smýšlení, nikoli státní příslušnosti. V současné době působí v Evropském parlamentu sedm frakcí.

  • Evropská lidová strana (EPP): Nejstarší a největší frakce vyznávající křesťanskodemokratické a konzervativní hodnoty. Z českých politiků do této skupiny vstupují europoslanci za KDU-ČSL, ale také za TOP 09 a STAN.
  • Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D): V druhé největší frakci by byli zastoupeni europoslanci za ČSSD. Ta však v minulých volbách žádný mandát nezískala.
  • Obnova Evropy (RE): Dříve Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Třetí nejpočetnější skupina, v níž lze najít české europoslance kandidující za hnutí ANO.
  • Zelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA): Uskupení zdůrazňující ekologickou a sociální politiku. Kromě poslanců z evropských stran zelených jsou zde zastoupeni například čeští Piráti.
  • Identita a demokracie (ID): Nejnovější frakce, která zastává spíše euroskeptické postoje. Její jádro tvoří francouzské Národní sdružení, německá AfD a italská Liga. Patří sem také čeští europoslanci zvolení za SPD.
  • Evropští konzervativci a reformisté (ECR): Frakce středopravicových stran prosazující konzervativní politiku. Do této skupiny po zvolení směřují europoslanci za ODS.
  • Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL): Platforma sdružující strany nové levice, komunistická uskupení a ekologicky zaměřenou levici ze Skandinávie. K této frakci se připojují europoslanci z KSČM.

Poměr a počet poslanců v Evropském parlamentu

V současné době se Evropský parlament skládá ze 705 europoslanců. Jedná se o upravený počet zástupců po brexitu, před vystoupením Velké Británie z EU měl parlament 751 členů. V září 2023 europoslanci schválili rozhodnutí Evropské rady zvýšit počet křesel Evropského parlamentu pro volební období 2024 až 2029 o 15, tedy ze současných 705 na 720 křesel.

Počet poslanců z jednotlivých zemí se odvíjí od počtu obyvatel. Největší zastoupení mají a budou mít stále nejlidnatější státy. V následující tabulce vidíte, kolik poslanců sedí za jednotlivé země v parlamentu nyní a kolik jich tam bude sedět po volbách v roce 2024.

Země

Současný počet mandátů

Počet mandátů po volbách 2024

Německo

96

96

Francie

79

81

Itálie

76

76

Španělsko

59

61

Polsko

52

53

Rumunsko

33

33

Nizozemsko

29

31

Belgie

21

22

Řecko

21

21

Česká republika

21

21

Švédsko

21

21

Portugalsko

21

21

Maďarsko

21

21

Rakousko

19

20

Bulharsko

17

17

Dánsko

14

15

Finsko

14

15

Slovensko

14

15

Irsko

13

14

Chorvatsko

12

12

Litva 

11

11

Slovinsko

8

9

Lotyšsko

8

9

Estonsko

7

7

Kypr

6

6

Lucembursko

6

6

Malta

6

6

CELKEM

705

720

Zdroj: https://www.europarl.europa.eu/

Čeští europoslanci 2019 - 2024

Kteří politici zastupují české občany v Evropě v aktuálním volebním období?

Kdo kandiduje na poslance do evropského parlamentu v roce 2024?

Kandidátky do Evropského parlamentu nejsou kompletní, ale už se objevují první vlaštovky.

  • Hnutí ANO - v čele hnutí ve volbách do Evropského parlamentu by měla být bývalá ministryně pro místní rozvoj a nynější místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová. 
  • ODS, KDU-ČSL a TOP 09 - tyto strany se rozhodly sestavit společnou kandidátku do eurovoleb. Lídrem je europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Za TOP 09 nastoupí například současný europoslanec Luděk Niedermayer a za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
  • Piráti - v čele kandidátky stojí současný europoslanec Marcel Kolaja.  
  • Hnutí STAN - do evropských voleb je povede ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová spolu s někdejším poslancem hnutí Janem Farským.
  • SPD  a Trikolora - tyto dvě strany spojily síly a v čele jejich kandidátky stojí někdejší europoslanec Petr Mach (SPD).
  • KSČM - komunisté vytvořili spolu s dalšími levicovými stranami a hnutími koalici s názvem „STAČILO!“, kterou povede současná europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Dalšími kandidáty je třeba právník Ondřej Dostál nebo právnička a mediátorka Jana Turoňová.
  • Svobodní - tuto pravicovou stranu povede do eurovoleb její současný předseda a právník zaměřující se na ústavní a unijní právo Libor Vondráček.
  • SOCDEM - sociální demokracie sází v Evropských volbách na exministra zahraničí a kultury a místopředsedu strany Lubomíra Zaorálka.

Volby v roce 2024

V roce 2024 čeká Česko a další státy řada voleb. Projděte si následující volební speciály: