Zkáza z hlubin Pacifiku. Vědci varují před hrozbou, která zasáhne celou planetu

Uprostřed Tichého oceánu mezi Havají a Kalifornií se nachází Velká tichomořská odpadková skvrna. Jde o vír plastového odpadu, který je více než dvakrát větší než americký stát Texas. Jak se kousky plastu navzájem srážejí, rozpadají se na částice tak malé, že je vítr unáší i do vzduchu. A právě to je problém. Podle nejnovějšího výzkumu má tento jev výrazný dopad na klima, což by mohlo ovlivnit celou planetu, píše CNN. 

Velká tichomořská odpadková skvrna je významným zdrojem mikroplastů a nanoplastů i v ovzduší. Drobné plastové částice se navíc uvolňují také ze skládek, odpadků podél silnic nebo z pneumatik automobilů.  

Tým vědců z Číny a USA studoval složení a chování těchto plastů a zjistil, že přispívají ke globálnímu oteplování, jak vyplývá ze studie zveřejněné v časopise Nature Climate Change. 

Většina dosavadních výzkumů mikroplastů se soustředila na jejich zdravotní a ekologická rizika, tato studie však „odhaluje dlouho přehlíženou souvislost mezi znečištěním plasty a změnou klimatu“, uvedl Hongbo Fu, autor studie a odborník na atmosférické vědy z Fudanské univerzity v Šanghaji. 

Nanoplasty a sluneční záření

Výzkum se soustředil na mikroplasty (velké jako guma na tužce a menší) a nanoplasty, které jsou mnohonásobně tenčí než lidský vlas. Vědci analyzovali jejich barvu, velikost i chemické složení, aby zjistili, jak reagují na sluneční záření. 

Chtěli zjistit, zda částice odrážejí sluneční světlo zpět do vesmíru, což by znamenalo ochlazující vliv na planetu, nebo zda sluneční světlo pohlcují, což by naopak mělo oteplující účinek. 

Dřívější výzkumy totiž naznačovaly, že vliv mikroplastů na globální oteplování je zanedbatelný. Analýzy však často vycházely z předpokladu, že jde o čiré částice. Ve skutečnosti jsou ale různě zbarvené. 

Studie zjistila, že barevné plasty, zejména červené, žluté, modré a černé, pohlcují přibližně 75krát více světla než čiré či nebarvené plasty. „Chovají se jako černé tričko; pohlcují teplo,“ řekl Fu. 

Na velikosti záleží

Faktorem je také velikost, i když v menší míře. Výzkum uvádí, že čím menší je částice, tím více slunečního záření dokáže absorbovat. „Nanoplasty jsou sice maličké, ale velmi účinné. Zůstávají ve vzduchu déle a při stejné hmotnosti absorbují mnohem více slunečního záření než mikroplasty,“ uvedl Fu. 

Vědci také zjistili, že vliv plastů na oteplování se může v průběhu času měnit. V laboratoři nechali tyto částice uměle „zestárnout“ pomocí ultrafialových lamp a zjistili, že bílé plasty mají tendenci žloutnout, což znamená, že absorbují více slunečního záření. Červené částice naopak někdy vybledly, a rozptylovaly tak více světla. 

„Většina částic je tmavší, ať už jsou takové od počátku, nebo tmavnou v průběhu svého pohybu atmosférou a stárnutí,“ uvedl Drew Shindell, autor studie a profesor geověd na Duke University. „Hlavním přínosem této studie je, že můžeme s jistotou konstatovat, že celkový výsledek je takový, že téměř všechny tyto částice přispívají spíše k oteplování než k ochlazování,“ dodal. „Oteplovací účinek je sice na globální úrovni malý, ale není zanedbatelný,“ uvedli vědci. Mikroplasty a nanoplasty mají přibližně 16procentní podíl na celkovém oteplování.