Vědci zjistili, že lidská těla jsou zamořena mikroplasty | E15.cz

Vědci zjistili, že lidská těla jsou zamořena mikroplasty

Marek Schwarzmann

Zaplavení životního prostředí plasty se podepsalo už i na lidských tělech. Kontaminace takzvanými mikroplasty nyní byla lékaři z Arizona State University prokázána ve velkých „filtračních“ orgánech lidského těla, jmenovitě v plicích, v játrech, ve slinivce a v ledvinách. Podle lékařů jde o první důkaz infiltrace plastů do hlubších struktur orgánů člověka.

Všechny orgány od všech 47 dárců nesly stopy kontaminace mikroplasty,“ uvedl vedoucí výzkumu Rolf Halden. Jeho tým hledal nejen chemické látky prokazující zamoření plasty, ale také samotné mikročástice. Vždy našel obě – ať už šlo o řadu typů plastů (nejčastěji PET), či o nebezpečný bisfenol A.

„Nechceme vyvolat vlnu paniky, jen upozornit, že se nám v těle tyto nerozložitelné materiály hromadí a že technicky vzato nevíme, jaký efekt na nás jejich přítomnost má,“ uvedl pro web The Guardian jeden z členů týmu Varun Kelkar. „Samotná chemie přitom nemusí být nutně škodlivá, ale třeba jen tvar oněch mikročástic může být nebezpečný, podobně jako je tomu třeba u dráždivého azbestu,“ dodal Halden ve výzkumu, který  časopis Environmental Science & Technology.

Znečištění mikroplasty je velké ekologické téma posledních několik let, výzkumníci postupně odhalují dopady kumulace tohoto odpadu na nejrůznější biomy – mořská dna, sníh v Antarktidě, půdu na vrcholcích Alp či samozřejmě živočichy žijící v těchto oblastech. Lékaři nicméně stále neznají přesné dopady kumulace mikroplastů v lidském těle. Byť nynější výzkum pracoval pouze s orgány od 47 dárců, stoprocentní výskyt ukazuje jasný trend. Dřívější výzkumy odhalily, že člověk průměrně pozře kolem pěti gramů plastu každý týden – tedy ekvivalent jedné platební karty.

Za mikroplast je považována částice umělé hmoty menší než pět milimetrů. Přítomnost mikroplastů byla již dříve potvrzena třeba i v balené vodě nebo ve vzduchu. Podle vedoucí neziskové organizace Plastic Pollution Coalition Dianny Cohenové se před mikroplasty člověk technicky nemá jak chránit. „Můžeme ale snížit objemy, které produkujeme, využívat keramické nádobí či skleněné lahve,“ uzavřela Cohenová, jejíž organizace se na studii nijak nepodílela, jen dostala možnost ji okomentovat.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!