Vážení čtenáři, té cti poslechnout si novoroční prezidentský projev Miloše Zemana se nám dostalo tradičně 26. prosince v jednu hodinu. Ačkoliv je jeho obsah veřejnosti už znám, ne každý ví, že nešlo o jeho původní, ale silně upravenou a cenzurovanou verzi. Našemu investigativnímu týmu se ovšem s nemalým úsilím podařilo originál získat. Česká veřejnost tím naštěstí o tento unikátní produkt literární a slovní ekvilibristiky ochuzena nezůstane. Server The Student Times exkluzivně přináší svým čtenářům původní a plné znění novoročního proslovu prezidenta republiky.
Vážení a milí spoluobčané,
vám přeji veselé Vánoce a vy ostatní, kteří jste mě nevolili, vám nepřeji nic, protože vaše politováníhodné existence mě prostě opravdu nezajímají.
O nás Češích se říká, že jsme nejskeptičtější národ v Evropě. Prý, že když nám někdo podá sklenici, která je z poloviny naplněná, tak nikdo neřekne, že je poloplná. Na taková dilemata mám, vážení voliči, jednoduché řešení. Já každou sklenici vypiju až do dna a množstvím a obsahem se prostě nezabývám. Tedy kromě vody, protože vodu pijí jenom abstinenti a každý abstinent je potenciální Hitler.
Přesto se domnívám, že máme důvod k radosti. Poměrně dobře nám šlape ekonomika, i když hospodářský růst se oproti minulému roku poněkud zpomalil. Já třeba teď zmíním, že důchodcům se daří daleko lépe než dřív, protože potřebuji, aby pro mě hlasovali v dalších volbách. Zároveň také potřebuji nenápadně pochválit Babiše, kterého hodlám navrhnout na Nobelovu cenu za ekonomii.
Právě díky panu Babišovi budeme poprvé po mnoha letech mít vyrovnaný a přebytkový rozpočet. To je způsobeno efektivním výběrem daní a lepším předcházením daňových úniků a ničím jiným. Pokud se vám bude pokoušet někdo tvrdit, že existuje určitý rozdíl mezi korelací a kauzalitou a že by se pravděpodobně nová opatření za tak krátkou dobu nestihla projevit a že možná přebytku pomohla úsporná politika minulých vlád, tak ten je lhář a novinář a pražská kavárna a rozhodně nedostane pozvání na žádné budoucí udílení státního vyznamenání. Tak.
V téhle fázi bych chtěl zdůraznit, že za žádným z letošních úspěchů nestojí zrádcovská ČSSD, která svůj politický osud zpečetila před 15 lety, kdy mě nepodpořila při volbě prezidenta. A když už jsme u těch zrádců, rád bych této příležitosti využil k uražení Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka a jejich vlád, kteří hned po Sobotkovi zaujímají čestná místa na seznamu mých smrtelných nepřátel.
Třetí oblast, jejíž skutečné fungování bych vám rád se souhlasem pana Nejedlého vysvětlil, je oblast zahraniční politiky. Vím, že čekáte, že se vyjádřím také k Brexitu. Bohužel nevím jak. Na jednu stranu jsem v červenci tohoto roku slíbil Čechům referendum o vystoupení, vyhraju-li další prezidentské volby. Na stranu druhou jsem většinu své politické kariéry vystupoval jako eurofederalista. Jak z této šlamastyky vyjít, aniž bych vypadal jako úplný pokrytec, nevím ani já, vážení spoluobčané, kteří jste mi ve volbách dali své hlasy. Musíte se tedy z mé strany spokojit s nějakými bonmoty a já k nim na závěr přidávám zničující kritický komentář k Evropské unii, protože nenávist k EU u nás v Česku sbližuje.
Vím, že část politicky negramotných idiotů, v nichž převažuje ta část, která mě nevolila, mi stále zazlívá vstřícné diplomatické kroky vůči Číně. Inu, vážení spoluobčané, dovolte mi, abych vám, na radu svého čínského poradce, vysvětlil, proč podobné názory nejsou nic víc než pomatené blekotání havloidní pražské kavárny. S čínskou nákloností do Česka přitečou kromě pandy také zahraniční investice.
Vše o Miloši Zemanovi čtěte zde >>>
Je sice pravda, že čínské investice, zatím jenom přislíbené, slouží především ke skupování podílů ve strategických firmách, které ovšem na rozvoj hospodářství, produkci či zaměstnanost nebudou mít žádný vliv. Přiznávám také, že přislíbená částka je nicotná ve srovnání s čínskými investicemi v okolních zemích. Že třeba ve Velké Británii bude Peking příští rok investovat třikrát více peněz než u nás a to aniž by Londýn podepisoval prohlášení popírající nezávislost Tibetu. Podobnými malichernostmi bych si však nenechal kazit náladu z čínských peněz ani optimismus, který, jak jsem se naučil v Pekingu, je při budování soudržné společnosti klíčový.
Než o tom začnete důkladněji přemýšlet, raději vás rozptýlím vtipem.
Třeba tenhle: Přijde v Kolíně nad Rýnem migrant do ordinace a povídá:
„Pane doktore, mě po sexu děsně pálí oči!“
„To je normální, to je z pepřáku…“
Tím bych chtěl všem svým voličům připomenout, že i nadále jsem proti přijímání uprchlíků, v tomhle se od mého minulého novoročního projevu skutečně nic nezměnilo. Česko má sice podle oficiálních čísel přijmout jen 2 697 uprchlíků, dané číslo ovšem nepůsobí dost hrozivě. Dovolil jsem si ho proto zaokrouhlit na 6 200 uprchlíků, jejichž přijetí by nás stálo celých 600 milionů korun. Nejsem si úplně přesně jist, jak vzniklo ani tohle číslo, ale myslím, že je dost impozantní na to, aby se jeho úbytkem ze státní kasy cítila veřejnost poškozena.
Když už je řeč o bezpečnostních hrozbách, vážení a milí spoluobčané, kteří jste mi ve volbách dali své hlasy, rád bych vás varoval před nebezpečím, kterému Česko v souvislosti s nárůstem mezinárodního napětí bude muset čelit stále častěji. Hovořím samozřejmě o pokusech cenzurovat internet. Podobné pokusy u nás samozřejmě nikdo neplánuje, jedná se z mé strany o další dezinformaci. Ministerstvo vnitra ovšem už nyní usilovně pracuje na tom, abych v budoucnosti podobné dezinformace bez povšimnutí do českého veřejného prostoru vypouštět nemohl.
A proto bych si nepřál, aby naše ministerstvo vnitra bylo jakýmsi novodobým Koniášem, a nepřál bych si, aby jakýsi pornoherec už dnes sestavoval seznamy nepohodlných nebo dokonce zakázáníhodných internetových serverů. Nepotřebujeme cenzuru, nepotřebujeme policii a nepotřebujeme nový úřad pro tisk a informace, pokud máme i nadále žít ve společnosti, kde může jakákoliv lež, polopravda či propaganda být vydávána za pravdivou informaci. Braňme své právo na šíření dezinformací a nenechme seriózní žurnalistiku ani kohokoliv jiného upozorňovat na naše výmysly.
A když už je řeč o ohrožení svobody a demokracie, mám už jen poslední poznámku k této věci a to jsou americké volby. Velice mě potěšilo vítězství Donalda Trumpa a pevně doufám, že jeho zvolením se zlepší naše vztahy se Spojenými státy americkými. Víte, my toho s Donaldem máme mnoho společného. Úctu k ženám, vřelý a přátelský vztah k novinářům. Oba jsme také prezidenti, kteří byli v demokratických volbách zvoleni Ruskou federací. Už se velice těším na návštěvu Bílého domu. Doufám jenom, že tam dorazíme na čas.
Milí přátelé, kteří jste mi dali své hlasy, co říci závěrem? Minulý rok jsem si při svém novoročním projevu nerozepnul sako a samozřejmě to neudělám ani letos. Ačkoliv to k naplněnému životu nestačí, fakt, že jsem tím některé z vás opět naštval, ve mně bude vyvolávat radost a úsměv ještě několik dní.
Přál bych si také, abyste bezprostředně po skončení mého projevu dokázali vzít do ruky dálkový ovladač a vypnout tu neobjektivní, zaujatou veřejnoprávní televizi, skrze jejíž diletantské kanály k vám právě v tomto okamžiku promlouvám. Měli bychom totiž sice umět naslouchat a neposlouchat jen svoje vlastní názory. Toto pravidlo se však nevztahuje na názory následující skupiny lidí: voliči Karla Schwarzenberga, voliči TOP09, členové rodiny Daniela Hermana, pražská kavárna, milovníci Tibetu (Tento seznam se táhne na dalších 30 řádků, a proto jsme se jej rozhodli celý nezveřejnit. Pokud se obáváte, že jste se na seznamu objevili, kontaktujte prosím naši redakci, která vám tuto neblahou předtuchu potvrdí, nebo vyvrátí. pozn. red.) a v neposlední řadě také diletantští a nekompetentní zástupci českých médií, jejichž urážení mi činí obzvláště velkou radost.
A na tuto radost a tento úsměv bych si s vámi teď chtěl připít sklenicí, která, jak zdůrazňuji, zůstává, alespoň pro tento okamžik, poloplná.
Váš lidový prezident,
Miloš Zeman
