Trh s tepelnými čerpadly v Česku ochladl, výrobci snižují produkci a čekají na „konec doby plynové“
Čeští producenti tepelných čerpadel investují do výrobních kapacit a očekávají zhodnocení svého strategického rozhodnutí, psala e15 ještě loni v březnu. Situace se ale obrátila. Kvůli poklesu cen plynu se poptávka po tomto typu zdroje tepla vrátila na úroveň před začátkem války na Ukrajině a výrobci musejí naopak produkci osekávat a zákazníky se snaží povzbudit k nákupu i snižováním cen. Přesto věří, že se karta už brzy zase obrátí.
Když se e15 na jaře loňského roku zaměřila na překotně se rozvíjející trh tepelných čerpadel, už tehdy uvažovala o možné paralele s boomem, který v době pandemie zažil celý český e-commerce byznys a po jehož vyprchání zbyly jen plné sklady. Variantu, že může být zvýšená poptávka jen krátkodobou epizodou a miliardové investice mohou být předimenzované, výrobci vylučovali s tím, že dostatečný a dlouhodobý zájem o tepelná čerpadla zajistí environmentální politika Evropské komise.
Nyní se však ukazuje, že vývoj na obou trzích je přece jen podobnější, než si výrobci ještě před rokem připouštěli. Jen v prvním čtvrtletí se podle odhadů na tuzemském trhu objednalo o 20 až 40 procent čerpadel méně než loni za stejné období, což znamená, že se poptávka vrátila až na úroveň roku 2020, vypočítává Vojtěch Formánek z Asociace pro využití tepelných čerpadel, který je zároveň specialistou českého výrobce Master Therm. „V konkrétních číslech se bavíme o poklesu zhruba tří až šesti tisíc objednaných kusů tepelných čerpadel, a to na českém trhu a za první kvartál,“ zdůrazňuje Formánek.
Přijdou emisní povolenky pro domácnosti?
Velká část největších českých výrobců se sice soustředí na export, který jim mnohdy obstará i více než polovinu tržeb, ani v zahraničí však poptávka nezůstala na úrovni z období největší energetické krize. Vysvětlení je jednoduché: na celém evropském trhu klesly ceny plynu o vyšší desítky procent, což opět vrátilo atraktivitu konkurenčním plynovým kotlům. Na nizozemském obchodním uzlu, který je referenční i pro středoevropský region, spadly ceny plynu ze svého vrcholu v srpnu 2022 o 90 procent na zhruba 35 eur za megawatthodinu. Do toho stát přišel s návratem regulované složky ceny energií, což tepelná čerpadla vůči dalším alternativním možnostem ještě více znevýhodnilo.
„Pořízení nového plynového kotle přitom nedává dlouhodobý smysl,“ je přesvědčený Formánek. „Investice do těchto tepelných zdrojů se mohou během několika málo let ukázat jako krátkozraké. Současná nízká cena plynu a vyšší cena elektřiny je dočasnou ekonomickou anomálií. Poměr cen se narovná na obvyklý dvojnásobek až trojnásobek ceny elektřiny vůči plynu a tepelné čerpadlo bude opět ekonomicky jasně výhodnější.“ Plyn i pro domácí kotle bude podle něj navíc s největší pravděpodobností brzy zatížen emisními povolenkami.
„Všude na Západě je už nyní tepelné čerpadlo vnímáno jako výchozí zdroj tepla pro budovy, a to jak pro nové domy, tak pro ty rekonstruované. Současná doba je vnímána jako konec doby plynové,“ tvrdí Formánek. Všichni oslovení producenti této technologie však teď přiznávají, že na propad poptávky museli reagovat i snížením výroby. Meziroční pokles počítají v desítkách procent, přesnější ale odmítají být.
Až skončí staré plynové kotle
Český výrobce čerpadel Acond, v němž má podíl investiční skupina Pale Fire Capital, se zase pokles poptávky rozhodl řešit zvýhodněním některých ze svých kusů na skladě. „Zvýhodnění je dvouciferné, protože u skladových modelů přidáváme zdarma vyřízení dotace a k tomu bojler nebo akumulační nádobu,“ říká zakladatel společnosti Jiří Hanus a dodává, že atraktivní cenovku má i bez slevy nový model, který společnost uvedla na trh.
Také Hanus je přesvědčený, že pokles poptávky je jen krátkodobý. Situace se podle něj zlepší už na přelomu roku a ve druhé polovině desetiletí už bude všechno směřovat k tomu, že většina budov bude vytápěna tepelným čerpadlem.
Petr Horký, obchodní ředitel Panasonic pro Česko i Slovensko, očekává mírné oživení už ve druhém čtvrtletí. Impulz podle něj přijde na podzim, kdy bude kvůli emisním normám nutné odstavit 250 až 300 tisíc starých plynových kotlů. Stejně jako ostatní hráči ale musel i Panasonic, který má v Česku jeden z největších závodů na výrobu tepelných čerpadel, snížit produkci o více než deset procent.
V ještě horší situaci jsou někteří dodavatelé čerpadel, kteří vlastní výrobu nemají. Příkladem je společnost Woltair, jež kvůli nižší poptávce musela propustit polovinu zaměstnanců. „Před rokem 2022 se u nás ve všech aktivních zemích prodávalo zhruba 60 tisíc tepelných čerpadel, dnes jsme na 35 až 40 tisících,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Forbes zakladatel firmy Daniel Helcl. Woltair kromě Česka působí také Polsku, Itálii i Německu a ve všech svých státech letos očekává pokles tržeb řádově o 20 až 30 procent.
Minimálně v Česku začal trh mírně zpomalovat už loni. Celkově se podle dat ministerstva průmyslu prodalo přibližně 56 tisíc čerpadel, tedy o osm procent méně než v rekordním roce 2022. Aktuálnější statistiky chybějí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
