Většina nejdůležitějších tuzemských hráčů na trhu tepelných čerpadel zahájila stamilionové až miliardové investice, které jim umožní řádově zvýšit výrobu. Návratu domácností k plynovým kotlům se neobávají, dlouhodobá poptávka po čerpadlech je podle nich vzhledem k politice Evropské unie zajištěná.
Už nyní je český trh tepelných čerpadel jednoznačně proexportní. Přesná čísla scházejí, ale podle odhadů expertů se v zemi vyrobí nižší stovky tisíc čerpadel, tedy násobně více, než kolik si jich tuzemské domácnosti pořídily. Rozdíl v počtu vyrobených a instalovaných čerpadel přetrvává i přesto, že počet instalací vzrostl dvojnásobně na zhruba šedesát tisíc čerpadel ročně.
Tento trend by měl ještě sílit. Hlavní podíl na silném exportu totiž mají velké zahraniční společnosti Panasonic a Daikin, které nedávno oznámily miliardové investice do rozšíření výroby a s nimi spojený nábor tisíce nových pracovníků.
Obě společnosti teď vyrábějí v souhrnu přes sto tisíc čerpadel ročně, do pár let to má být násobně více. Jen Panasonic plánuje, že do poloviny roku 2026 zvýší výrobu až na 500 tisíc kusů.
„Jsme a budeme jedinou centrálou Panasoniku na výrobu tepelných čerpadel pro celou Evropu,“ řekl E15 generální manažer pobočky Panasonic AVC Networks Czech Radek Vach. Dosud se v tuzemském závodě vyráběly pouze vnitřní jednotky čerpadel, venkovní se vozily z Malajsie. Od léta už továrna zajistí i tuto část výroby.
Třetí v pořadí hlavních výrobců je společnost PZP Heating, která vyrábí nižší desítky tisíc čerpadel ročně. Patří do švýcarské skupiny Arbonia.
Mezi ryze českými výrobci hraje prim společnost Acond, která chce do pěti let vyrábět 50 tisíc čerpadel ročně. Na této cestě, s níž je spojená investice do nové haly za 300 milionů korun, ji podpořila i investiční skupina Pale Fire Capital, která tak v Acondu získala čtvrtinový podíl.
„Letošek bude první rok, ve kterém většinu čerpadel dodáme do zahraničí. Dříve jsme se soustředili hlavně na domácí poptávku, do zahraničí šla třeba jen třetina produkce, postupně se ale tento poměr překlopí,“ uvedl šéf a spoluzakladatel Acondu Jiří Hanus s tím, že firma letos vyrobí čtrnáct tisíc čerpadel.
Do rozšíření produkce v posledním období investovaly i další firmy s ryze českým vlastníkem, například AC Heating, Master Therm nebo Regulus.
Součet nedávno ukončených a zahájených investic přesahuje pět miliard korun. „Za pět let se v Česku budou vyrábět vyšší stovky tisíc až milion čerpadel ročně, z čehož většina půjde na export,“ odhaduje ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel Petr Horký, podle něhož to je obrovská vzpruha pro celý sektor.
Horký se neobává, že by výrobci přestřelili své investice podobně, jako je předimenzovali provozovatelé e-shopů v době pandemie. „Krátkodobý boom po čerpadlech vycházející ze strachu, že plyn vůbec nebude, už skončil. Přesto ale očekáváme, že v Česku letos opět vzroste počet instalací. Nebude to na dvojnásobek jako loni, ale o desítky procent určitě,“ očekává Horký.
Z delšího a celoevropského hlediska spoléhá na politiku Evropské komise, která už před válkou na Ukrajině ohlásila záměr odejít od fosilních paliv, a tedy i od plynu. Lze proto podle něho očekávat, že i v budoucnu bude technologie tepelného čerpadla podporována investičními dotacemi, ale i jinými podpůrnými opatřeními.
Podobně to vidí i jednatel společnosti Master Therm Jiří Svoboda. „Krize s dodávkami zemního plynu způsobila až hysterickou poptávku po tepelných čerpadlech a nyní postupně dochází k uklidnění. Jde o logický důsledek zvládnutí energetické situace. Nás zajímá spíše dlouhodobý trend, který je daný energetickou politikou směřující ke stále šetrnějším a účinnějším zdrojům energie,“ říká Svoboda.
Méně optimistický už je s ohledem na zhoršující se podmínky ve výrobním sektoru. Od krize podle něho narostly vstupní náklady výrobcům čerpadel o desítky procent, a navíc stále přetrvává nestabilita dodávek výrobních komponent. Některé značky čerpadel tak podle expertů zdražily o desítky procent, což v kombinaci s poklesem cen plynu dále snižuje návratnost potenciální investice.
Pomoci s rychlejší návratností mohou dotace. Nejprodávanějším typem tepelného čerpadla je vzduch-voda, který se běžně prodává kolem 300 tisíc korun. U nyní vypsané dotace Zelená úsporám lze na pořízení čerpadla získat až sto tisíc, v kombinaci s fotovoltaikou dokonce 140 tisíc korun.
Během pár měsíců lze podle odborníků čekat i vypsání další vlny kotlíkových dotací, v rámci nichž by si například nízkopříjmové domácnosti mohly sáhnout až na 180 tisíc korun.
