Vývojové centrum Intelu v Brně už nebude Intel. Firma také zastavila stavby továren u našich sousedů
Legendární americká čipová společnost Intel se už nějakou dobu topí ve ztrátách a technologických problémech a nedávno kvůli tomu propustila i výkonného ředitele. V rámci složité restrukturalizace propouští desetitisíce lidí a zbavuje se některých aktiv. Dochází také na rušení velkých investic a projektů. Tyto změny mají dopad i na vývojové centrum Intelu v Brně a na chystané projekty za 884 miliard korun v regionu střední a východní Evropy.
Intel se v rámci restrukturalizace rozhodl vyčlenit sekci Altera do samostatné firmy, kterou bude nadále vlastnit, ovšem nechá jí flexibilitu a samostatné vedení. Stejnojmennou firmu koupil v roce 2015 za 16,7 miliardy dolarů a ve velkém tak vstoupil do byznysu s programovatelnými čipy (FPGA). Ty si zákazníci mohou softwarově upravit tak, aby plnily jejich specifické potřeby a určení a nemusely se dělat nákladné změny ve fyzickém čipu. FPGA se používají třeba pro zpracování umělé inteligence, 5G sítě nebo pro datové přenosy.
Právě vyčlenění Altery bude podle informací e15 mít dopad na Brno. Tamní vývojové centrum Intelu vzniklo v roce 2020, když firma od tamní společnosti Netcope koupila technologie a tým zabývající se programováním čipů FPGA pro rychlé přenosy velkých objemů v datových centrech, například v rámci finančních burz. „Rozhodli jsme se přinést revoluci v oblasti síťové infrastruktury. Naše technologie umožňují stavbu ultra rychlých sítí, které jsou plně přizpůsobitelné potřebám zákazníků,“ inzeroval Intel studentům VUT, které lákal do svých řad.
Intel v Brně zaměstnával desítky lidí, kteří se podíleli na vývoji FPGA čipu Tofino. Intel ovšem jeho vývoj ukončil a moravský tým byl zmenšen a přesunut na jiný projekt spadající právě pod Alteru. Intel situaci oficiálně nekomentoval, podle více zdrojů e15 ale brněnská pobočka bude z Intelu vyčleněna společně s celou Alterou. Značka Intel tak z Brna zmizí.
Know-how kolem FPGA ale na Moravě zůstává a bude se rozšiřovat i jinde. Technologie Netcope, kterou Intel v Brně koupil, vznikla i díky spolupráci s akademickým sdružením Cesnet a Fakultou informačních technologií VUT. Na těchto základech byl také postaven startup Dynanic, který jako jeden z prvních na světě uvedl na trh na čipu FPGA postavenou síťovou kartu s rychlostí 400 gigabitů za sekundu a nyní pracuje na dvojnásobné rychlosti.
Dynanic na konci roku 2024 získal prvotní investici pre-seed ve výši 14 milionů korun od fondu Tensor Ventures či dvou dřívějších zaměstnanců AMD. „Naši technologii chceme dostat mezi největší provozovatele datových center na světě, jako je Microsoft,“ řekl e15 Pavol Korček, výkonný ředitel Dynanicu, na výstavě Semicon v Mnichově, kde startup vystavoval v rámci českého stánku.
VIDEO: Platy jako v Německu? Za čtyři roky je určitě mít nebudeme. Česká práce je stále podhodnocená, tvrdí analytik Dombrovský ve FLOW
Problémy Intelu nicméně mají dopady i na jeho další aktivity v regionu postkomunistické Evropy. Společnost odložila a s jistou pravděpodobností zrušila stavbu dvou továren. V Magdeburku ve východním Německu se jedná o projekt na výrobu moderních čipů za 30 miliard eur. V polské Vratislavi pak jde o továrnu na pouzdření a testování čipů za 4,6 miliardy eur. Pokud dojde k obnovení projektů, bylo by to nejdříve v roce 2026. Podle insiderů z trhu to ale není moc pravděpodobné. Německá vláda už avizovala, že zřejmě stáhne zpět do rozpočtu asi 10 miliard eur, které Intelu chtěla poskytnout v rámci investiční pobídky.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
