Evropa vytahuje své největší akciové sázky. Mezi pěti favority je i velký hráč z Česka

S obratem stará dobrá Evropa by se pořád ještě nemělo zacházet jako s nostalgickým povzdechem populace kontinentálních boomerů. Důkazem budiž třeba fakt, že evropský burzovní index Euro Stoxx 600 vydělal v uplynulých 12 měsících totéž co velkou částí světa nedotknutelný index S&P 500. Evropa růst i vydělávat umí, jen to dělá optikou hráčů na Wall Street nepochopitelnými metodami. Jen těžko vysvětlíte investorům zvyklým na Wall Street, že v Evropě prakticky chybí třeba technologický sektor. To je jako mrakodrap bez výtahu, reagoval by zřejmě Amerikou popsaný akciový investor. 

Není to tak docela pravda, protože technologie tvoří přibližně devět procent kapitalizace evropského indexu Euro Stoxx 600. Proti Wall Street je ale sektorová struktura evropských burz skutečně zcela odlišná. Prim hrají banky, sekunduje průmysl a váhový bronz bere zdravotnictví. Růstově určitě nemá smysl přistupovat k těmto sektorům s despektem. Kupříkladu bankovní index Euro Stoxx Banks za poslední rok vydělal investorům 35 procent, tedy více než dvojnásobek Wall Street. Navíc stojí investor před nelehkým dilematem. Má snad větší smysl investovat v zámoří, kde se S&P 500 obchoduje při P/E na úrovni 26násobku, nebo v Evropě za necelý 18násobek? Tedy jinými slovy, pokud jsou akcie na Wall Street o rovných 44 procent dražší než evropské? 

Stará dobrá Evropa

Dobře, v Evropě jsme historicky směnili trochu růstu za více pohody. Z hlediska člověka nejde o špatný deal, optikou burzy to občas může trochu skřípat. Nicméně evropské akciové menu má nejen své historicky růstové položky, ale i ty budoucí. Nastartovali jsme dnes stock screenery a zapátrali po nějakých těch budoucích evropských nadějích. Proč vlastně evropských? Tak třeba i kvůli dolaru. Nedolaroví investoři mají přece jenom na patře stále ještě pachuť loňského roku, kdy pád dolaru po startu úřadování Donalda Trumpa prakticky vymazal jejich zisky z Wall Street. Dobře, letos dolar pracuje naopak mírně pro ně, ale míra nejistoty zůstává. 

Co že je tedy na tom evropském akciovém menu? Vybrali jsme pětici velkých firem s kapitalizací nad deset miliard eur. Důvodem je pochopitelně větší bezpečnost. Zadruhé musela daný titul pokrývat alespoň desítka expertů. Přece jen kvalita vzniká někdy až na určité úrovni kvantity a přesně toto může být ten případ. A konečně to hlavní. Z aktuálně platných reportů a investičních doporučení a potažmo cílových cen musel vyplývat alespoň padesátiprocentní růstový potenciál v ročním horizontu. Protože se snažíme vydělat, a ne jenom pokrýt inflaci. Takže pojďme na to, překvapivě významnou roli přitom v dnešním menu hraje český hráč. 

Jako první je módní značka EssilorLuxottica, u níž 23 analytických doporučení monitorovaných portálem Investing.com věští roční růstový potenciál 62,2 procenta. Francouzsko-italský výrobce brýlí, pod který patří mimo jiné Ray-Ban, Oakley nebo síť Sunglass Hut, staví vedle tradičního byznysu stále více také na chytrých brýlích vyvíjených společně s Metou. V prvním pololetí letošního roku vzrostly tržby skupiny skoro o deset procent a výdělek o 15 procent, za pozornost stojí právě ale smart segment. Tržby z AI brýlí se ve druhém čtvrtletí téměř zdvojnásobily. EssilorLuxottica tak začíná být kromě defenzivní spotřebitelské firmy také sázkou na to, zda se chytré brýle prosadí jako nová velká kategorie spotřební elektroniky. Vidíte pak, že Evropa není technologická. 

U nizozemského Adyenu počítají analytici s růstem přibližně o 63 procent. Firma poskytuje obchodníkům technologii pro přijímání a zpracování plateb v kamenných prodejnách, na e-shopech i v mobilních aplikacích a mezi její klienty patří velké globální značky. Po období pomalejšího růstu se její výsledky znovu zlepšují a objem plateb, které přes její systémy procházejí, dál roste. Adyen navíc rozšiřuje nabídku například o firemní účty, vydávání platebních karet nebo další finanční služby pro obchodníky. Právě rychlejší růst hlavního byznysu spolu s rozšiřováním služeb je hlavním důvodem, proč analytici vidí u akcie tak výrazný potenciál. 

A máme tu legendárního zbrojaře. V případě Rheinmetallu analytici sázejí na roční růst zhruba 66 procent. Zbrojař patří mezi hlavní firmy, které těží z rychlého zvyšování evropských výdajů na obranu. Zakázky se množí, kapacity se rozšiřují, jenže to všechno v případě této firmy investoři očekávali. Vyhnali tak kurz akcie do extrému, aby ji pak letos nechali hlasitě padnout. A v tom je právě potenciální investiční příležitost, na kterou ostatně ukazují i investiční doporučení a cílové ceny. Totiž jestli už toho pesimismu nebylo na pozadí geopolitického vývoje až příliš. 

Ještě výš, kolem 72 procent, vidí analytici potenciál u české CSG. Skupina Michala Strnada vyrábí především munici, vojenská vozidla, radarovou techniku a další obranné vybavení a v posledních letech prudce roste díky vyšší poptávce v Evropě i mimo ni. Je to tak trochu obdobný příběh jako v případě Rheinmetallu a akcie příliš nekopíruje vývoj fundamentů. Samotné hospodaření totiž roste a skupina zvyšuje tržby, provozní zisk i objem zakázek. Analytici proto sázejí na to, že se rozdíl mezi slabším vývojem ceny akcie a růstem samotné firmy časem zmenší. 

Na čele žebříčku je Prosus, u kterého analytici počítají s růstem o něco přes 72 procent. Jde o nizozemský technologický holding, jehož nejcennějším aktivem je velký podíl v čínské internetové společnosti Tencent. Vedle něj vlastní nebo ovládá firmy zaměřené na internetová tržiště, rozvoz jídla, fintech a další digitální služby. Hodnota těchto podílů je dlouhodobě vyšší než samotná burzovní hodnota Prosusu, takže investoři kupují celý holding se značnou slevou vůči ceně jeho majetku. Pokud se hospodaření jednotlivých firem dál zlepší a diskont se sníží, má podle analytiků akcie prostor k výraznému růstu. Good luck!