Divoké události posledních dvou týdnů se projevily také na světových akciových trzích. Evropské, americké i asijské trhy skončily minulý týden v červených číslech. Na vině jsou nedávné útoky a celkově zhoršená bezpečnostní situace. Velkou roli však hraje také zvyšující se nedůvěra v politiku Donalda Trumpa.
Zlom na amerických akciových trzích nastal minulý čtvrtek. Rychlý růst akcií, který byl dosavadním symbolem Trumpova prezidentství, se zastavil a akcie šly dolů. V pátek pokles následovaly také evropské a asijské trhy.
Na vině jsou turbulentní události posledních dní. Útoky ve Virginii, Španělsku a Finsku a eskalace napětí mezí USA a Severní Koreou vnášejí mezi obchodníky obavy z budoucího vývoje a bezpečnostní situace.
Hlavním faktorem nedávných poklesů je však spíše ztráta důvěry v politické možnosti amerického prezidenta. Dosavadní pozitivní vývoj na akciových trzích, který odstartoval se zvolením Trumpa, byl tažen zejména sliby ohledně budoucího snížení daní a uvolnění regulací, které zatěžují americké firmy.
Trumpovy smířlivé postoje k neonacistům a rasismu však ještě více zhoršily vztahy prezidenta a jeho vlastní republikánské strany. Obchodníci tak zjevně přestávají věřit, že by se Trumpovi mohlo podařit některou z avizovaných reforem prosadit v Kongresu.
Akcie se na svou původní hodnotu nevrátily ani v pátek, ačkoliv trhy zažily chvilkový optimismus, když Bílý dům oznámil výpověď pro hlavního stratéga prezidenta Trumpa Stephena Bannona. Na turbulence ve světě reagovaly v pátek poklesem také evropské akciové trhy.
Jak ale upozorňuje analytik Komerční banky Miroslav Frayer, volatilita na světových trzích není nic neobvyklého a dění z minulého týdne se nedá považovat za nějaký významný milník ve vývoji cen akcií.
„Ten pokles není z hlediska čísel zatím nic tak zásadního. Spousta lidí Trumpovi pořád věří, že ekonomické reformy prosadí. Další vývoj bude záležet na dění okolo prezidenta, ale rozhodně bych v tom poklesu neviděl nějaký nový trend,” říká Frayer.
S poklesem na akciových trzích začala také růst cena zlata, která poprvé od loňského listopadu překonala hranici 1 300 dolarů (28 900 korun) za troyskou unci (31,1 gramů). Zlatu pomáhá jeho pověst bezpečné investice v době politických a ekonomických nejistot.
