Investoři a makléři jsou již zvyklí na ostrou výměnu názorů mezi Íránem a západními státy, ale v posledním vývoji jsou tři prvky, které ho činí mnohem nebezpečnějším než kdykoli v posledních třech letech. Prvním prvkem je fakt, že trh se již musí potýkat s výpadkem dodávek ropy z Libye, Sýrie a Jemenu, druhým je skutečnost, že zásoby – především v Evropě – jsou pod dlouhodobým průměrem, a posledním je vysoká pravděpodobnost odstartování takzvané ropné rallye (rychlý růst ceny – pozn. red.).
Kombinace napjatých dodávek a rostoucího geopolitického napětí vytáhlo cenu ropy o 16 procent vzhůru během jednoho měsíce. Začátkem října spadla cena ropy Brent na osmiměsíční minimum 99,7 dolaru za barel.
Ceny ropy se tento týden dostaly na maximum, když v úterý Mezinárodní agentura pro atomovou energii prohlásila, že Írán se snažil o vyvinutí jaderné zbraně a možná se o to snaží i nadále. Během včerejšího obchodování ropa Brent korigovala svůj rychlý růst a oslabila až na 113 dolarů za barel. „Ceny ropy stále míří směrem vzhůru kvůli nejistotě dodávek pramenící z pokračujících nepokojů v oblasti severní Afriky a Blízkého východu,“ uvedlo tento týden americké ministerstvo energetiky.
Írán je třetím největším vývozcem ropy po Saúdské Arábii a Rusku, je tedy podstatným kolem v celém soukolí ropného trhu. Minulý rok prodal Írán v průměru 2,6 milionu barelů denně, především do Číny, Indie a Japonska. Írán si také nárokuje strategický veledůležitý Hormuzský průliv, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem a denně tudy putuje 15,5 milionu barelů ropy.
