V Česku chybějí tisíce lékařů. Systém jde proti regionům, říkají odborníci

Jakub Mach, lékařský ředitel plzeňské nemocnice Primaved

Jakub Mach, lékařský ředitel plzeňské nemocnice Primaved • Zdroj: archiv Primaved

Petr Weikert
Diskuze (0)

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
  • Regionům chybějí lékaři, absolventi míří tam, kde jsou fakultní nemocnice, ukázal průzkum.
  • Peníze nestačí, mladí lékaři chtějí mentoring a profesní růst.
  • Systém vzdělávání zvýhodňuje lékaře pro velká města na úkor regionů.

Ačkoliv má Česká republika na papíře lékařů dostatek, realita v regionech je dramaticky odlišná. Jak ukázal aktuální průzkum České lékařské komory z dat roku 2024, nemělo praktického lékaře přes půl milionu Čechů, navíc okresní nemocnice trvale bojují s personálním podstavem.

Lékařský odborový klub (LOK-SČL) a Česká lékařská komora (ČLK) dlouhodobě uvádějí, že v českých nemocnicích schází zhruba 2500 lékařů, aby nebyl nepřetržitý provoz závislý na neúměrném množství přesčasů a přesluhujících důchodcích. Přesná statistika z úřadů práce neexistuje, protože regionální nemocnice velkou část chybějících míst vůbec neinzerují a místo toho omezují rozsah péče nebo slučují oddělení.

Čísla klamou

Proč se schodek nedaří dohnat pomocí zhruba 1700 mediků, kteří každoročně opustí české lékařské fakulty? „Zhruba pětina studentů u nás studuje v anglickém jazyce. To jsou lidé, o  nichž od samého začátku víme, že do našeho systému vůbec nepřijdou,“ vysvětluje Jakub Mach, místopředseda představenstva Asociace českých a moravských nemocnic a lékařský ředitel plzeňské Nemocnice Primaved.

Když se k tomu připočte přirozená migrace na evropském pracovním trhu, ukazuje se, že do České lékařské komory se po absolutoriu zapíše jen asi 74 procent mediků.

To je ale jen začátek nedostatku. Z těch, kteří v českém zdravotnictví zůstanou, velká část zakotví natrvalo v Praze právě na úkor regionů. V hlavním městě totiž sídlí tři lékařské fakulty a studuje zde polovina všech budoucích doktorů, kteří si během šesti let vybudují v metropoli vazby a návrat či odchod do regionu je neláká.

Potvrzuje to obsáhlý výzkum z podzimu 2026, který pro Českou lékařskou komoru (ČLK) zpracovala agentura NMS. Z něj vyplývá, že nejvíce absolventů si udrží kraje s vlastní fakultou – Praha, Plzeňský a Jihomoravský kraj ztratí jen čtvrtinu rodáků, zatímco Karlovarský nebo Ústecký kraj přicházejí o většinu svých budoucích zdravotníků, kteří mizejí právě v Praze.

Monopol fakultních nemocnic

Odpověď na nedostatek lékařů tak do značné míry leží v systému postgraduálního vzdělávání. Systém je podle Macha historicky pokřivený právě ve prospěch velkých fakultních nemocnic. Ty si k medikům vytvoří přístup už během studia a přesvědčí je, že „správná medicína“ se dělá pouze u nich.

Zástupci velkých klinik navíc často zasedají v odborných společnostech, které atestační systém určují. „Ten postgraduální systém vzdělávání je v drtivé většině oborů nastaven tak, že nejste schopni celý obor absolvovat v regionální nemocnici, ale minimálně část musíte absolvovat ve fakultní nemocnici,“ upozorňuje Mach s tím, že se zde často stávají pouhou levnou námezdní silou, jež řeší provozní nouzi velkého zařízení. Absurditou je pak skutečnost, že regionální nemocnice musí fakultní klinice za tuto stáž platit a ještě lékaři hradit po celou dobu mzdu.

Ministerstvo zdravotnictví připouští, že na regionální nedostatek může mít systém vzdělávání vliv. „Bez dalších dat mu však nelze přisuzovat rozhodující vliv. Při dalších úpravách systému specializačního vzdělávání proto považujeme za důležité posilovat jeho prostupnost a organizační flexibilitu. Naším cílem je vytvářet podmínky, aby lékaři mohli co největší část vzdělávání absolvovat také na regionálních pracovištích,“ říká mluvčí rezortu Hana Plačková.

Příkladem je podle ní obor pediatrie, kde ministerstvo zavedlo možnost absolvovat vlastní specializovaný výcvik právě u registrujícího ambulantního poskytovatele. Cílem je mimo jiné posílit propojení specializačního vzdělávání s prostředím primární péče.

Za zajištění dostupnosti hrazených zdravotních služeb nicméně odpovídají zdravotní pojišťovny.

Fenomén „AlzaBox“

Krize v regionech není daná jen absolutními čísly na straně personálu, ale také nárůstem poptávky po péči. Zjednodušeně řečeno, stejný počet lékařů je zatížen daleko větším množstvím práce, což vede k čekání pacientů.

Podle Jakuba Macha je hned několik důvodů, proč lidé chodí častěji k lékaři. Prvním je, že populace stárne. Vedle toho se mění celospolečenská mentalita, která tlak na zdravotníky umocňuje. „Tak jak jste zvyklí si objednat večer zboží do AlzaBoxu a ráno ho vyzvednout, tak chcete dneska všechno vyřešit hned. S čím byli lidé zvyklí čekat do druhého dne na svého praktického lékaře, to dnes jedou řešit na urgentní příjem,“ popisuje Mach s tím, že počet kontaktů pacienta se systémem neudržitelně stoupá.

Své dělá i obava samotných doktorů z právních doher. Ze strachu před stížnostmi pacientů roste fenomén defenzivní medicíny, kdy se podle Jakuba Macha provádí řada vyšetření jen proto, aby se lékař ujistil, že nic nezanedbal.

Dalším důvodem, proč aktuální počet lékařů nevyhovuje, je podle něj feminizace oboru. Až tři čtvrtiny současných absolventů tvoří totiž ženy. „To je věc, která je velmi prospěšná, ale nemocnice se musejí naučit vycházet jim vstříc menšími úvazky. Ve statistice se to sice projeví jako jedna hlava, ale v reálu to tak není. Navíc vzhledem k tomu, že častěji čerpají rodičovskou dovolenou než muži, musí se také více počítat s tím, že několik let nebudou v systému,“ upozorňuje lékařský ředitel Primavedu na úskalí tabulkových propočtů.

Miliony nefungují

Řešení ale není ve finančních injekcích, po nichž zoufalé samosprávy často sahají. Průzkum ČLK jasně dokázal, že ani štědrý náborový příspěvek ve výši 350 tisíc korun by k odchodu do regionu nepřesvědčil více než 44 procent respondentů. Skutečným lákadlem je garantovaná podpora profesního růstu, mentoring (požaduje ho 76 procent respondentů) a flexibilní úvazky pro slaďování rodinného života (72 procent).

„Výzkum potvrzuje to, co slyšíme od mladých kolegů. Nestačí jim nabídnout peníze. Potřebují vědět, že se v regionu budou mít od koho učit a že tam neskončí profesně sami,“ shrnuje tvrdá data prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Začít diskuzi