Západ nakoupil podíly v moskevské burze, vliv posílil i Kreml

Akcie moskevské burzy zamířily do světa z majetku ruské centrální banky. Ta prodala svůj dvanáctiprocentní balík akcií. O papíry se rovným dílem podělili zahraniční investoři a Ruský státní investiční fond (RDIF), operující s přibližně deseti miliardami dolarů volných peněz Putinovy vlády. Fondu, který obchod zrežíroval, připadl v podmínkách množících se sankcí nelehký úkol. Dostat zpět do Ruska alespoň část zahraničního kapitálu, který horkou půdu v Moskvě letos narychlo opustil.

„Investice do moskevské burzy představují výjimku potvrzující letošní pravidlo vyhnout se Rusku velkým obloukem. Zejména západní banky vůbec netuší, co si mohou v zemi dovolit a jaká omezení jejich byznysu se mohou objevit,“ uvádí profesor Philip Hanson z centra východoevropských studií na birminghamské univerzitě. Celá čtvrtina investice do moskevské burzy se přitom rekrutovala z řad evropského a amerického kapitálu.

Během prvního kvartálu vydělal ruský parket bezmála sto milionů dolarů, přičemž zisky oproti loňsku narostly o čtvrtinu. Burzovní byznys brzdí fakt, že domácí firmy ruské burze nevěří a pro kapitál raději utíkají na renomované burzy na Západě. V letech 2010 až 2013 totiž domácí burzy k primární emisi akcií (IPO) využila jen pětina ruských firem, naprostá většina skončila k nevoli Kremlu v Londýně.

Ruská centrální banka drží v burze ještě zhruba patnáctiprocentní podíl, který hodlá rozprodat do roku 2016. Burzovní byznys brzdí fakt, že domácí firmy ruské burze nevěří a pro kapitál utíkají na renomované burzy na Západě