Z problémů D8 mohou těžit hlavně dálnice D1 a D3. Vedle úseku D3 u Českých Budějovic se mezi náhradní „evropské“ projekty dostalo i pět kilometrů D3 z Veselí nad Lužnicí k Bošilci. Tato stavba začne v letošním roce a naváže na 25 kilometrů dlouhý úsek z Tábora do Veselí, který je už nyní ve výstavbě. S jeho otevřením se počítá koncem roku.
Dělníci se svými stroji zahájí činnost i na úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou. Rozjede se také stavba na silnici číslo I/11 mezi Mokrými Lazci a hranicí okresů Opava a Ostrava, která byla dosud zakonzervovaná. Z národních peněz se začne stavět silnice I/35 mezi Valašským Meziříčím a blízkou Lešnou.
Jednou z největších akcí bude oprava dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou. Na tu se těší především železniční dopravci, kteří doufají, že dopravní problémy související s pracemi seberou dálnici část nákladu i pasažérů.
Už samotné otevření zmíněných stavenišť je oproti loňsku posun, v roce 2011 se žádná významnější stavba nezahajovala.
Letošní rok bude lepší i z hlediska otevírání nových dálnic. Zatímco loni činil přírůstek sítě dálnic a rychlostních silnic pouhých jedenáct kilometrů, letos to bude téměř 25 kilometrů. Obě čísla jsou ale stále nejnižší od roku 2005.
Letos se prodlouží dálnice a rychlostní silnice D1, D8, R6 a R48. K významným „otvíračkám“ bude určitě patřit i osmikilometrový obchvat Kolína nebo nové úseky velkého okruhu v Brně.
Státní fond dopravní infrastruktury bude letos hospodařit s výdaji 66 miliard korun, což je asi o pět miliard korun více než loni. Přesto má česká páteřní síť dálnic a rychlostních silnic před sebou ještě dlouhou existenci v nedokončeném stavu. Ke konci letošního roku bude čítat necelých 1200 kilometrů, k dokončení sítě tak zbývá dostavět přes tisíc kilometrů.
Výdaje se navíc mohou během roku změnit. „Termíny zprovoznění jednotlivých staveb budou podle průběhu výstavby upřesňovány a jejich zprovoznění je samozřejmě podmíněno dostatkem finančních prostředků,“ říká mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
Čoček: Musíme se naučit dobře čerpat evropské peníze
Státní fond dopravní infrastruktury bude letos hospodařit s výdaji 66 miliard korun, což je zhruba o pět miliard více než loni. Nový ředitel fondu Tomáš Čoček považuje za nejdůležitější úkol obhájit využití unijních peněz před Evropskou komisí.
* E15: Jak je rozdělen celkový rozpočet fondu mezi silnici a železnici?
Z celkových 66 miliard činí prostředky pro Ředitelství silnic a dálnic téměř 37 miliard. Správa železniční dopravní cesty pak bude čerpat téměř 28 miliard korun. Při porovnávání těchto částek však musíme vzít v úvahu, že prostředky pro ŘSD zahrnují 20 procent DPH. Při porovnání obou sektorů s očištěním o DPH tedy rozdíl činí pouze dvě miliardy ve prospěch ŘSD.
* E15: Umožní navýšení rozpočtu oproti letošku větší investice do nové výstavby?
Ano, navýšení rozpočtu umožnilo začít s realizací náhradních projektů, a to zejména modernizace D1, D3 Borek –Úsilné nebo I/11 Mokré Lazce –hranice okresů Opava, Ostrava. Na železnici budou ještě začínat nové projekty financované z evropských zdrojů.
* E15: Kolik peněz je připraveno na zcela nové investice, bude to více než loni?
Vzhledem k zahájení náhradních projektů a rozběhu nových evropských projektů předpokládáme poměrně významné objemy do nových investic. U ŘSD to bude činit 3,2 miliardy a u SŽDC téměř šest miliard. Kromě toho dojde k mírnému navýšení prostředků na opravy sítě.
* E15: Které stavby spolknou příští rok nejvíce peněz?
Jednoznačně to budou velké koridorové stavby na třetím a čtvrtém železničním koridoru, tedy z Prahy do Plzně a z Prahy do Českých Budějovic. Na silnicích bude pokračovat výstavba na drážďanské D8, na tunelech v Brně a začne modernizace dálnice D1.
* E15: Je stále ohroženo čerpání evropských fondů?
Díky navýšení prostředků v národních zdrojích z původních 37 miliard na 41 miliard korun se podařilo pro rok 2012 zajistit všechny potřebné zdroje pro spolufinancování prostředků z unie. Otevřený zůstává problém dalších let.
* E15: Co ještě považujete pro letošek za důležité?
Celkově bude rok 2012 především ve znamení certifikací výdajů do Bruselu. Musíme být schopni prezentovat veškeré výdaje dostatečně jasně a průkazně, aby jejich čerpání nemohlo být odmítnuto nebo následně zpochybněno. S tím se pojí i vysoká frekvence kontrol, ať již na české nebo unijní úrovni. V neposlední řadě pak začne intenzivně probíhat i příprava na nové rozpočtové období EU od roku 2014. Bude nutné připravit projekty, navrhnout nové programy podpory a začít jejich vyjednávání s Evropskou komisí.
