V Německu je zhruba 12 800 kilometrů dálnic. Formálně jsou ve vlastnictví státu, ve skutečnosti se ale o jejich stavbu a údržbu starají jednotlivé spolkové země. Ty jsou ale vázány zákonem o dluhové brzdě, který jim nařizuje dosahovat vyrovnaných rozpočtů. Kvůli tomu se v posledních letech snížily investice do infrastruktury, protože spolkové země si nemohou půjčit peníze pro stavbu nových dálnic.
Problematická je i stavba dálnic v rámci takzvaných PPP projektů, při nichž se na financování veřejných staveb podílejí soukromí investoři. Příkladem je dálnice A7 nedaleko Hamburku vybudovaná tímto způsobem. Její provoz v příštích 30 letech bude stát na kilometrový úsek dvojnásobek proti tomu, kolik je průměr všech německých dálnic.
Inspirace v Rakousku
Němečtí ministři proto chtějí vyčlenit dálnice do samostatné společnosti ve vlastnictví státu po vzoru rakouské firmy Asfinag. Tato firma by nedostávala žádné peníze ze státního rozpočtu, naopak by inkasovala veškeré příjmy z mýtného pro nákladní a v budoucnosti i pro osobní auta. Na rozdíl od spolkových zemí by se na ni nevztahovala dluhová brzda, takže by mohla prostředky pro stavbu dálnic získávat prodejem svých dluhopisů.
Podle informací deníku Handelsblatt se s detailní přípravou projektu čeká na to, až ho schválí předsedové koaličních stran, tedy kancléřka Angela Merkelová z Křesťanskodemokratické unie (CDU), bavorský premiér Horst Seehofer z Křesťanskosociální unie (CSU) a vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel ze sociální demokracie (SPD).
Zatím není jasné, kdy by k vyčlenění dálnic do samostatné společnosti mělo dojít. K uskutečnění záměru ale bude nutné změnit německou ústavu, protože krok znamená zásah do práv spolkových zemí.
Jan Šindelář: Německé dálniční chyby
