Výdejní boxy řeší sněmovna. PPL a Zásilkovna varují před horší dostupností
- Výdejní boxy patří k nejrychleji rostoucím částem doručovací infrastruktury v Česku.
- Jejich další rozvoj může ovlivnit novela stavebního zákona projednávaná v Poslanecké sněmovně.
- PPL a Zásilkovna upozorňují na případnou pomalejší expanzí a dražší služby.
Výdejní boxy se během několika let staly běžnou součástí českých měst i obcí. Denně přes ně projde více než 700 tisíc zásilek a podle Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jde o nejvyužívanější způsob doručování z e-shopů. Jejich další rozvoj nyní může ovlivnit novela stavebního zákona, kterou projednává Poslanecká sněmovna.
Původní návrh počítá s tím, že by se výdejní boxy zařadily mezi drobné stavby. Debata přichází v době, kdy síť boxů dál rychle roste. Podle APEK jich bylo loni v Česku zhruba 15 tisíc, přesto téměř třetina obcí do pěti tisíc obyvatel vlastní box stále nemá.
Ve druhém čtení ale poslanci Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS) předložili pozměňovací návrh, který zachovává současný stav, kdy boxy regulované nejsou. Novela nyní pokračuje legislativním procesem. Poslanci tak nakonec rozhodnou o tom, zda budou boxy více regulované či nikoli.
Plnější boxy, delší čekání
Změna by mohla zpomalit rozšiřování sítě i zvýšit náklady. „Zařazení výdejních boxů pod stavební zákon by vedlo ke zpomalení jejich dalšího rozšiřování, vyšší administrativní náročnosti i vyšším nákladům na instalaci. Zároveň by omezilo naši schopnost reagovat na potřeby zákazníků a rozvíjet síť tam, kde je o ni skutečný zájem,“ říká Michaela Tůmová, tisková mluvčí PPL. Podle ní by důsledky pocítili především zákazníci. „Jakékoli zpomalení instalací by mohlo znamenat nižší komfort, delší docházkové vzdálenosti i vyšší cenu služby,“ dodává.
Podobný názor zastává i Zásilkovna. „Další administrativní zátěž by mohla vést k tomu, že boxy nebude možné umisťovat tam, kde jsou reálně potřeba. Výsledkem by byly plnější boxy, delší čekání a horší služba pro lidi,“ uvedl šéf komunikace společnosti Ondřej Luštinec s tím, že povolování boxů by mohlo zahltit stavební úřady.
Podle něj současná pravidla společně s kodexem APEK pro umisťování výdejních boxů postačují a další plošná regulace není nutná. Součástí samoregulace je podle Luštince i pravidelná komunikace s obcemi nebo také sdílení boxů různými poskytovately tak, aby se zbytečně nemusely stavět nové. „Za nejvhodnější cestu proto považujeme kombinaci samoregulace trhu a přímé komunikace s obcemi. To je podle nás praktičtější, rychlejší a pro veřejný prostor citlivější řešení než plošné zařazení všech výdejních boxů do stavebního zákona,“ doplňuje Luštinec.
Zásilkovna zároveň dál rozšiřuje možnosti využití své sítě. Od 1. července umožní všem českým e-shopům podávat zásilky přímo do více než 6 500 Z-BOXů, které disponují přes 600 tisíci schránek. Firma také zavádí trvalé sobotní doručování v Praze, Brně a Ostravě. Ke konci tohoto roku pak plánuje službu rozšířit na celé Česko.
FLOW: Balíkový byznys čeká zlom. Šéf GLS a vystudovaný dramatik prozradil, co přijde po éře výdejních boxů
Jasnější pravidla pro veřejný prostor
Naopak Veronika Rút z iniciativy Naše kultivovaná města, která připravila strategii pro umisťování výdejních boxů, je přesvědčená, že dobrovolná pravidla provozovatelů sama o sobě nestačí. „Samoregulace může být jako doplněk užitečná. Nikdy ale nemůže nahradit pravidla, která nastavuje město pro své vlastní území,“ uvádí.
Podle ní města řeší mnohem širší souvislosti než samotní provozovatelé. „Výdejní box může překážet technickým sítím, dopravě, chodcům nebo zásobování. Přitom právě tyto věci rozhodují o tom, jestli město funguje, nebo ne,“ dodává.
Rút upozorňuje, že problémy se často projeví až po instalaci. Zmiňuje například kolize s inženýrskými sítěmi, komplikace při opravách infrastruktury nebo nevhodně zvolené lokality. „Některé boxy přímo vybízejí k najíždění na chodník, blokování pěších tras nebo ničení zeleně. Náklady pak nese město,“ říká.
Zároveň odmítá obavy, že jasnější pravidla rozvoj výdejních boxů zastaví. „Pravidla nejsou brzda modernizace. Jde jen o to mít dané hrací pole, které bude předvídatelné pro města i firmy,“ dodává.
