Největší tlak na kvalitu kanceláři vytváří ESG, ale hlavně nízká nezaměstnanost
Když už má člověk chodit do kanceláře, chce tam víc než jen stůl, židli a obrazovku k počítači. Chce při nejmenším příjemné prostředí, leckdo i odpočinkové zóny, nebo dokonce zábavu. Alespoň to tak vypadá podle trendů, o nichž hovoří správci kancelářských budov. „Správně nastavené prostředí se stává konkurenční výhodou,“ říká dokonce generální ředitel společnosti Atalian Daniel Digoň.
Zatímco jedni marně shánějí dobře placenou práci, o jiné profese a odbornosti se firmy přetahují. Nezaměstnanost v krajských městech se pohybuje na minimálních úrovních a kvalifikovaných lidí je nedostatek. Protože mzdy nelze zvyšovat do nekonečna, snaží se je zaměstnavatelé přitáhnout i podmínkami na pracovištích.
Právě růst nároků na kvalitu pracovního prostředí dokonce považuje Daniel Digoň za trend. „Pokud si zaměstnavatelé chtějí udržet talentované lidi v kancelářích, musí jim nabídnout víc než jen stůl a židli. Vzduch, světlo, akustika, ergonomie, flóra a celkový design, to vše hraje roli,“ zdůrazňuje.
Měří se i kvalita vzduchu
Aby se to dařilo zajistit, pomáhá i digitalizace a integrace chytrých technologií. Senzory totiž dnes běžně sledují nejen spotřebu energií, ale také obsazenost prostor, parkovací místa, kvalitu vzduchu, ale dokonce i naplněnost odpadních košů.
Tím pádem se ale mění i role správce a jeho vztah s nájemcem, případně majitelem budovy. Dřív totiž technici zpravidla čekali, až jim někdo nahlásí poruchu. Dnes naopak online sledují, co se v objektu děje. Umožňuje jim to dokonce leckdy i zasáhnout dřív, než dojde k poruše. Především se ale optimalizuje chod kanceláří a díky umělé inteligenci například i vytápění nebo plánování úklidu.
Podle Digoně čekají obchodní partneři správců, že bude sám nabízet návrhy změn a také mnohem častěji komunikovat. Oceňují se náměty vedoucí k úsporám nákladů, ale i zvyšování hodnoty nemovitosti. Ze všech těchto důvodů proto roste význam datové analytiky.
Roste význam datové analytiky
Především je tu ale tlak na co největší komfort při užívání. „Nájemci dnes už nechtějí jen čisté kanceláře a funkční klimatizaci. Chtějí prostředí, které podporuje zdraví, produktivitu a udržitelnost,“ zdůrazňuje Daniel Digoň. Ačkoliv to může znít velmi obecně, v praxi to znamená plnit kritéria ESG a poskytovat lidem příjemné prostředí. Firmy tak sledují i uhlíkovou stopu kanceláří a samozřejmě efektivitu jejich využívání. Nestačí jim report jednou za čas. Přichází doba aplikací a datových portálů, kde sledují data kdykoliv.
Je tedy větším motorem změn tlak trhu nebo principy ESG? Podle Digoně obojí. „Jde o kombinaci více faktorů, od technologického pokroku, přes změny na pracovním trhu až po tlak na udržitelnost. Pandemie urychlila digitalizaci i nové přístupy k využívání kanceláří, jakou jsou hybridní modely práce nebo sdílené prostory,“ zdůrazňuje. Nicméně technologie jdou dopředu a samy jakoby nabízejí nástroje, jak na změny reagovat. Mimo jiné například internet věcí, tedy IoT. Facility management tak přestává být o údržbě a začíná být iniciátorem pokroku.
Z druhé strany ale existuje i určitý tlak ze strany státu a Evropské unie. „Obor je čím dál tím více regulován a jedná se o kombinací evropských a místních norem. Snažíme se se státem komunikovat tak, aby nám veškeré nové normy umožňovaly správu budov zefektivňovat. Ne vždy se nám to bohužel daří,“ říká Digoň.
Veškeré trendy se pak promítají i do modelů spolupráce, který může fungovat více. „My doporučujeme model integrovaného facility managementu,“ říká šéf Atalianu. Funguje tak, že určí odpovědného manažera ze své firmy, který objekt nebo budovu dobře zná, a ten pak sám navrhne optimální model tak, aby s tím klient měl co nejméně starostí. „Je to kombinace dobré komunikace, prediktivní údržby a neustálého hledání nákladové efektivity. Facility manažer se stará o všechny služby a zástupce klienta má jednu kontaktní osobu s kterou vše vyřeší. Od běžného úklidu, přes havárie potrubí nebo třeba zalévání kytek,“ uzavírá Daniel Digoň.
