Ta i přesto oproti loňsku o 2,6 procenta povyrostla, a to především díky solidnímu odbytu domácího zboží v zahraničí a vysokým útratám českých domácností.
„Řada starších infrastrukturních projektů byla loni narychlo dohotovena v souvislosti s dočerpáním evropských dotací a nové investice jsou často prozatím ve stadiu příprav,“ uvádí jako jedno z možných vysvětlení oproti loňsku takřka dvacetiprocentního výpadku investic do technických staveb analytička ČSÚ Tereza Košťáková. Stavebnictví bylo ve druhém kvartálu zároveň jediným sektorem tuzemské ekonomiky, jehož výstup oproti loňsku klesl.
Zbytku ekonomiky se však dařilo a ekonomika i oproti předchozímu čtvrtletí o 0,9 procenta zbytněla, a překonala tak očekávání analytiků i České národní banky. Vedle více jak dvouprocentního růstu spotřeby domácností pomohly ekonomice o obdobné procento vyšší vládní útraty nebo zahraniční obchod. „Vysloveně se dařilo exportu a jeho přebytek přispěl k růstu ekonomiky nejvíc od roku 2011. Růst spotřeby naopak zvolnil, takže nadále platí, že domácnosti utrácí méně, než by odpovídalo přírůstku jejich příjmů,“ uvádí hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.
V prvním čtvrtletí ekonomika meziročně stoupla o tři procenta. Růst ekonomiky se pozitivně projevil i na pracovním trhu. Ve druhém kvartále byla zaměstnanost meziročně vyšší o 1,6 procenta, mezičtvrtletně vzrostla o 0,3 procenta. „Ve druhé polovině letošního roku ekonomiky velmi pravděpodobně dále oslabí,“ říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Ve třetím čtvrtletí ekonomika podle Sobíška především kvůli nedostatku investic přechodně zpomalí růst na dvě procenta. „Pro celý rok držíme očekávání růstu o 2,3 procenta, které je ovšem založené na předpokladu, že se investiční činnost před koncem roku částečně vzpamatuje,“ dodal.
Stejně odhaduje celoroční vývoj i Raiffeinsenbank. Vzhledem k aktuálním výsledkům je ale možné, že tento odhad bude překonál, uvedla analytička banyk Daniela Milučká. Pro příští rok očekávají ekonomové zrychlení růstového tempa směrem ke třem procentům.
