Vedle nižších úroků centrální banka rozhodla rozšířit program kvantitativního uvolňování, do konce roku nakoupí vládní dluhopisy za 60 miliard liber, firemní bondy za 10 miliard a banky budou moci čerpat o 100 miliard liber více dodatečných půjček.
„Šlo o nutnost zareagovat na skepsi po výsledcích britského referenda. Spíše než samotné snížení úrokových sazeb by britské ekonomice mohlo pomoci oslabení kurzu libry, které ostatně po rozhodnutí centrální banky následovalo,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Nečekaný zásah
Finanční trhy tak rozsáhlý zásah centrálních bankéřů nečekaly, libra proti dolaru během několika minut oslabila o 1,2 procenta a výnosy dluhopisů propadly, střízlivěji reagovaly akcie, londýnská burza přibrala jen pár desetinek procenta. „Bank of England se postarala o zásadní překvapení, která srazila libru dolů. Jak ale ukazuje příklad japonské centrální banky, politika slabé měny se ve světě, kde každá větší centrální banka usiluje o slabší měnu, těžko provádí,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Britská centrální banka zároveň seškrtala růstový výhled ekonomiky. Svůj odhad banka snížila na 0,8 procenta z původních 2,3 procenta. To představuje nejrozsáhlejší zhoršení odhadu od roku 1992, kdy banka začala své prognózy zveřejňovat, upozornila britská BBC. Výhled pro letošní rok naopak nechali bankéři beze změn.
Experti jsou v otázce dopadu brexitu ještě skeptičtější, britská ekonomika prý šlápne na brzdu ještě silněji. „I přes uvolnění měnové politiky očekáváme, že růst britské ekonomiky zpomalí a v příštím roce, kdy budou dopady brexitu výraznější, ekonomika stoupne pouze o půl procenta,“ soudí ekonom Moody’s Analytics Tomáš Holinka.
