Finančnímu byznysu pomohl silný apetit po půjčkách i obavy z tvrdší koruny
České banky zažily druhé nejsilnější pololetí v historii svého byznysu po roce 1989. Za prvních šest měsíců roku vydělaly podle předběžných dat ČNB 43 miliard korun. Meziročně je to o miliardu méně, ale loni banky mimořádně získaly přes čtyři miliardy korun z prodeje podílů v kartové společnosti VISA.
Letošní zisky z běžných obchodů tak byly rekordní. Výdělkům pomohl extrémní apetit Čechů po hypotékách, uvolnění kurzu měny i podstatně lepší platební morálka dlužníků. Banky díky tomu mohly rozpustit své rezervy pro horší časy.
„Za dobrými výsledky bank stojí především růst úvěrování, a to zejména hypoték. Roli hrálo i zajišťování kurzu koruny před ukončením devizových intervencí ČNB,“ říká hlavní ekonom poradenské skupiny Deloitte David Marek.
Banky během prvního pololetí rozpůjčovaly na bydlení rekordních 180 miliard korun, takřka o třináct procent více než za loňské první pololetí. Zájmu pomohly obavy lidí, že centrální banky bude postupně omezovat dostupnost hypoték. Historicky nejlepší období zažil také byznys se spotřebitelskými úvěry, banky jich od ledna do června schválily za bezmála šedesát miliard korun, meziročně o dvanáct procent více.
Takřka o polovinu více vydělala v pololetí Komerční banka na finančních transakcích zahrnujících zajištění proti silnější koruně. Do zisků banky tak přiteklo navíc bezmála šest set milionů korun. České spořitelně zase přidal desetinový nárůst obdobných obchodů kolem 130 milionů.
„Primárně téměř žádné nové úvěry v selhání vedly k rozpuštění opravných položek na úvěrová rizika,“ uvádí další důvod solidních čísel výsledková zpráva České spořitelny. Komerční bance i spořitelně tak přibylo do zisků několik set milionů korun.
Bez zahrnutí prodeje podílů ve VISA do loňských zisků tak například Česká spořitelna oproti loňsku vydělala o osm procent více a Komerční banka dokonce o ptanáct procent. Bankovnímu sektoru pomohla také skutečnost, že podniky podle dat centrální banky splácely své úvěry nejlépe od února roku 2009.
Domácnosti přitom byly historicky lepšími dlužníky jen během prvního pololetí předkrizového roku 2008. 
