Katolická církev odhalila svůj byznys, loni investovala 1,2 miliardy pro příští výnosy

Dominik Duka

Dominik Duka Zdroj: CTK/Katerina Sulova

Dominik Duka
Dominik Duka
Dominik Duka
Dominik Duka
ilustrační foto
7
Fotogalerie

Katolická církev v loňském roce investovala 1,2 miliardy korun s cílem budoucího výnosu. Další miliardu vložila do školství, zdravotnictví, sociální oblasti či péče o památky. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci České biskupské konference (ČBK).

Od státu loni římskokatolická církev dostala 892 milionů korun jako příspěvek na činnost, který se od letošního roku bude každoročně snižovat o pět procent a skončí v roce 2030. Do budoucna tak církev musí právě tuto přibližně miliardu ročně vydělat.

Finanční náhrada vyplácená v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi loni pro všechny diecéze římskokatolické církve činila 1,282 miliardy korun. Všechny údaje, které dnes ČBK prezentovala, nezahrnují výdaje řádů a kongregací. Týkají se osmi českých a moravských diecézí. Loni byly výnosy z hospodaření katolické církve 994 milionů korun, hospodářský výsledek po zdanění byl 108 milionů korun, uvedl ekonomický poradce ČBK Karel Matyska.

Roční splátka finanční náhrady je od roku 2013 každý rok stejná a poslední příspěvek dostane církev v roce 2043. Pro všechny církve, jež se státem podepsaly dohodu, činí celkem asi dvě miliardy.

"Na jednu stranu je to pro nás větší svoboda, na druhou stranu samozřejmě velká zodpovědnost nejen za dnešek, ale i za budoucnost církve, a to nejenom v duchovní oblasti, ale i v hmotném zabezpečení," řekl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. "Stát přestává financovat provoz církví v souvislosti s restitucemi a my musíme vybudovat svůj systém," dodal.

Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi platí od roku 2013. Kromě napravení majetkových křivd má nastolit nový vztah stát a církve, zákon fakticky znamená odluku státu a církve.

Církevní investice směřují do čtyř základních oblastí - zemědělství a lesnictví, nemovitostí, třetí skupina jsou finanční investice a poslední investice jednotlivých diecézí do vlastních podnikatelských projektů. Těmi jsou třeba regionální projekty jako vlastní minipivovary.

Finančním investicím dominuje Katolický fond, který spravuje ČSOB s dvěma podfondy, růstovým a výnosovým; připravuje se fond nemovitostní. Do podfondů církev zatím investovala celkem téměř 940 milionů korun, ke konci loňského roku bylo investováno 558 milionů. Jejich výnosnost zatím dosahuje nadprůměrných hodnot, uvedli zástupci ČBK. Výnosnost byla vyšší než čtyři procenta

Na služby podle svého poslání a na mzdy vložila loni katolická církev 1,3 miliardy, z toho téměř miliarda byly mzdové výdaje. Všechna biskupství dohromady zaměstnávají 3147 lidí, z toho je 1721 duchovních. Jejich průměrná měsíční mzda je 18 043 korun.

Na všechny církve, které na to mají nárok, šlo loni ze státního rozpočtu 3,497 miliardy korun přes rozpočet ministerstva kultury, které je má ve své gesci. V tom byla finanční náhrada ve výši 2,052 miliardy a příspěvek na činnost církví 1,445 miliardy. Letos je tato suma 3,433 miliardy, v návrhu rozpočtu ministerstva kultury na rok 2017 je částka 3,367 miliardy.

Církve loni dostaly z rozpočtu ministerstva ještě asi 200 milionů na opravy památek, ministerstvo školství uvolnilo 1,375 miliardy pro školy zřizované církvemi. Katolická církev na podporu škol a školských zařízení loni věnovala přes sto milionů korun. Ministerstvo práce všem církvím loni poslalo přes 200 milionů, ministerstvo pro místní rozvoj téměř 200 milionů a několik desítek milionů korun dohromady další resorty.