V době migrační krize mnozí odpůrci přijímání uprchlíků hovoří o nemožnosti integrace lidí z cizího kulturního prostředí do Evropy. Hojně přitom poukazují na její křesťanské kořeny. Kupříkladu i český prezident Miloš Zeman u příležitosti uctění svatého Václava nabádal k návratu k nim. Jenže Evropané zvláště v některých zemích od církví hromadně odcházejí a jejich víra slábne.
S masovým úbytkem věřících se potýká sever Evropy. V Norsku podle letošní studie poprvé překonal počet lidí, kteří nevěří v Boha, množství věřících. K víře se jich přihlásilo 37 procent, o dvě procenta méně než k opačné skupině. Téměř čtvrtina obyvatel je navíc na vážkách. Ještě před dvěma lety byl poměr vyrovnaný. Průzkum se organizuje od roku 1985, kdy se k Bohu přihlásilo 50 procent tázaných, jeho existenci jich popírala přesně pětina. K nevěřícím patří zejména muži, mladí lidé a obyvatelé velkých měst.
Norská církev, která vykazuje 3,9 milionu členů, přichází o ovečky i formálně. Jen v srpnu její řady opustilo téměř 25 tisíc lidí, kteří využili nové možnosti odhlásit se přes internet. Představitelé instituce připouštějí, že jde o vysoké číslo, spojují ho však s velkou mediální pozorností věnovanou spuštění webu. „Očekáváme, že odhlašování půjde dramaticky dolů, až to v médiích utichne,“ řekl podle serveru The Local zástupce Norské církve Jens-Petter Johnsen.
Dánští ateisté slaví úspěch reklamní kampaní
Masové odchody zažívá aktuálně i se státem spjatá Dánská národní církev, kterou rovněž opouštějí lidé po tisících. V tomto případě se pro mnoho nespokojených stala impulzem kampaň Dánské ateistické společnosti, která obyvatele země oslovovala například reklamou na autobusech. Objevovaly se na nich otázky „Proč věřit v Boha?“ nebo „Proč by víra měla něco stát?“ případně „Mluvili Ježíš a Mohamed s Bohem?“
Stránky společnosti lidem radí, jak se z církve odhlásit, a tvrdí, že průměrný obyvatel země tím za život na církevní dani ušetří 133 tisíc dánských korun (téměř půl milionu českých korun). Do církve, k níž se člověk automaticky řadí křtem, nyní patří 77 procent populace. Před dekádou to bylo o šest procent víc.
Tato čísla ale nevypovídají o skutečném smýšlení lidí. Za věřící se v loňském průzkumu prohlásilo 52 procent Dánek a 36 procent Dánů. „Už dlouho sledujeme v průzkumech, že mezi Dány není zase tak mnoho oddaných křesťanů. Takže odchody podle mě ukazují, že lidé nechápou, proč bychom měli vlastně mít Dánskou národní církev, instituci s tak neuvěřitelným vlivem, co lidem bere peníze,“ tvrdí předseda ateistů Anders Stjernholm.
Švédská církev láká na svatby na počkání
Ve Švédsku došlo k odluce církve od státu v roce 2000. Poslední dvě desítky let se už členy Švédské církve lidé automaticky nestávají narozením a v uplynulých letech jich také hodně odešlo. Loni k ní patřilo 63 procent lidí, o dekádu dříve to bylo 77 procent a před dvěma dekádami 86 procent. Země přitom ve skutečnosti patří k nejateističtějším v Evropě i ve světě, k víře se hlásí ani ne třicet procent Švédů.
Zdejší církev se snaží zaujmout mladé lidi například tím, že začala ve velkém nabízet „svatby na počkání“, které sestávají z dvacetiminutového pohovoru s pastorem a dvacetiminutového obřadu. Kostel dodá hudebníky, a pokud je třeba i svědky. Podobně lze vyřídit i křest. „Pomáhá nám to zachránit křesťanské ceremoniály od obchodních sil, které je od nás přejaly a pozměnily,“ podotýká podle serveru Christian Science Monitor autor myšlenky, pastor Jerker Alsterlund.
| S rapidním úbytkem příznivců se potýkají náboženské instituce i v Německu. Místní katolická církev v létě uvedla, že od ní loni odešlo 182 tisíc lidí. Jde tak o druhé nejvyšší číslo, v roce 2014 jich ztratila 218 tisíc. Až na drobné výkyvy klesá také počet svateb, křtů i duchovních. Zatímco v roce 1990 měla dvacet tisíc kněží, nyní jich má čtrnáct tisíc. Počet církevních sňatků se za posledních dvacet let smrskl na polovinu. Protestantům lidé utíkají ve stejném měřítku. Navzdory výše uvedeným statistikám vybrala díky dobré hospodářské situaci tamní katolická církev loni na daních rekordních šest miliard eur. Odvody ve výši osmi až devíti procent daně z příjmu jsou přitom dlouhodobě předmětem diskuze a nedávné daňové změny ještě více rozdmýchaly nespokojenost Němců. |
Problémy mají i katolické bašty
Slábnutí víry se projevuje i v zemích, které patří mezi nejzbožnější. Italské sdružení ateistů, agnostiků a racionalistů uvedlo, že loni si jejich formulář k odchodu od katolické církve stáhlo téměř 50 tisíc lidí, což o něco překonalo rekord roku 2012. Odpadlíci uvádějí, že ztratili víru, vadí jim církevní skandály nebo považují instituci za zastaralou.
V Irsku se církev potýká se změnami nálad ve společnosti, kvůli kterým klesá její vliv. Jejím skutečně velkým problémem je razantní úbytek kněží. Podle aktuálních odhadů jich nyní v zemi působí 1900, ještě v roce 2004 jich bylo přes tři tisíce.
Pouze polovina tázaných přijímá celé učení církve. Zbytek připouští, že věří svým způsobem
V Polsku se ke katolicismu hlásí 94 procent obyvatel, 40 procent z nich pravidelně chodí do kostela. V praktikování však panují velké regionální rozdíly. Víra je obzvlášť silná na jihovýchodě země, kde se mší pravidelně účastní zhruba dvě třetiny obyvatel. Na severovýchodě je to naopak asi jen čtvrtina. V mladé generaci se považuje za věřící 71 procent obyvatel.
„Kvalitativní studie ukazují některé slabiny polského katolicismu. Víra mnoha věřících je selektivní a synkretická. Pouze polovina tázaných přijímá celé učení církve. Zbytek připouští, že věří svým způsobem,“ uvedla polská katolická agentura KAI při příležitosti letošní návštěvy papeže Františka. Zatímco v roce 1997 věřilo 76 procent polských katolíků v nesmrtelnost duše, loni už to bylo 69. Podobně poklesl počet lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že přijde poslední soud.
Evropané přeceňují velikost muslimské populace
V souvislosti s přistěhovaleckou vlnou vyjadřuje řada Evropanů obavy, že se dominantním náboženstvím na kontinentu dříve či později stane islám. Někteří tvrdí, že by k tomu mohlo dojít už v příští generaci. Vzhledem k nejistotě ohledně další imigrace je nyní těžké činit odhady růstu jejich zastoupení do budoucna.
Americký institut Pew Research Center v projekci zveřejněné loni na počátku migrační krize předestřel, že počet muslimů v Evropě stoupne do roku 2050 ze zhruba šesti procent populace v roce 2010 na desetinu. Podle této studie za více než tři dekády klesne počet křesťanů na kontinentu ze tří čtvrtin na méně než dvě třetiny. Přibližně čtvrtina lidí se nebude v půlce století hlásit k žádnému náboženství, dodává ústav.
Jisté je, že už před vypuknutím krize měli Evropané tendenci přeceňovat velikost muslimské populace. Průzkum agentury Ipsos Mori z roku 2014 poukázal na přesvědčení Belgičanů, že v jejich zemi žije 29 procent lidí vyznávajících islám. Ve skutečnosti jich je šest procent. Britové a Němci shodně tipovali, že muslimové tvoří zhruba pětinu obyvatelstva, realita však přibližně odpovídá té belgické. Zkreslené představy měli například i občané Maďarska, kde má domov 0,1 procenta muslimů. Maďaři však mínili, že jde o sedm procent.
Ne všichni imigranti mají zájem uchovat si svoji víru. Někteří volí příklon ke křesťanství. Samotní představitelé církví ale připouštějí, že důvody nejsou vždycky nezištné, někdy konvertity vede přesvědčení o lepší vyhlídce na azyl. „Každému novému účastníkovi říkám: To, že jste tady, vaše šance dostat azyl nezvýší. Naopak, pokud bude vaše žádost zamítnuta, budete po opuštění Švédska čelit enormním problémům,“ citoval Christian Science Monitor reverenda Dana Sarkara, který připravuje na konverzi uprchlíky poblíž Malmö.
