Nečekaný zvrat v padlé Sberbank. Moskva otočila a chce jednat o zamrzlých stamilionech

Píše se čtyřiadvacátý únor roku 2022 a mediální prostor začínají plnit šokující titulky o vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Situace má bezprostřední dopad na byznys tehdy ještě ruské Sberbank, která v tuzemsku spravuje přes desítky miliard korun úspor českým klientům. Ti nelení a během následujících dvou dnů předvedou učebnicový run na banku, které dochází hotovost. Část peněz v řádu vyšších stamilionů korun má banka uloženou u své ruské matky. Ty se ruku v ruce se startem největšího geopolitického průšvihu od druhé světové války stávají nedosažitelnými. Naděje na jejich získání svitla až letos v dubnu. 

„Jednání jsou složitá především z důvodů absence zájmů na ruské straně vést jednání o deblokaci,“ uvádí insolvenční správkyně padlé Sberbank Jiřina Lužová v dubnové zprávě z posledního jednání věřitelského výboru padlé banky. Česká dcera měla u ruské matky v rámci přirozené kapitálové provázanosti uloženo v přepočtu kolem sedmi set milionů korun ve formě rublového vkladu. Ten zůstal po smršti vzájemně uvalovaných sankcí zamrzlý v Moskvě. Ta se začala tvářit tak, že nic takového jako česká dcera nikdy neexistovalo. Každá koruna přitom hrála roli pro budoucí plnění věřitelům banky, tedy primárně českým střadatelům. 

„V posledních týdnech, před jednáním tohoto výboru, se podařilo získat od ruské strany písemný příslib k jednání o řešení situace,“ dodává Lužová. Ovšem s tím, že podle svých slov zůstává opatrná, pokud jde o možnosti plného odblokování finančních prostředků uložených v Moskvě. Podle expertů je reálná váha takového příslibu velmi limitovaná. „V současném politickém kontextu jsou podobná jednání značně nejistá a podmíněná širšími vztahy mezi státy,“ uvádí ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička. Určitá šance na odblokování prostředků sice podle něho existuje, ale závisí nejen na ochotě ruské strany, ale i na případném zmírnění mezinárodních omezení. 

„Celkově nejde o bezvýznamný krok, ale sám o sobě zatím příliš nezvyšuje pravděpodobnost, že peníze budou v dohledné době skutečně vyplaceny. Navíc lze očekávat, že ruská strana si bude klást těžko akceptovatelné podmínky pro odblokování,“ zdůrazňuje Kymlička. Peníze si přitom navíc žádá i ruská strana od Česka. Ruští věřitelé totiž v minulosti podali hned několik žalob, ve kterých se domáhali svých vkladů z padlé banky. Podle platných předpisů o mezinárodních sankcích vůči Rusku ale správkyně nemůže věřitele vyplatit. Ruská strana naopak považuje sankce za protiprávní, a tudíž na území Ruska neplatné. Insolvenční správkyně zmínila v kontextu ruských požadavků hrozbu potenciální exekuce, kterou by mohla Moskva na česká aktiva uvalit. 

Případné finanční vypořádání s Moskvou už pro věřitele padlé banky nebude zásadní, finanční dům totiž během posledních měsíců po předchozích obstrukcích některých věřitelů vyplatil rozhodující většinu ze zbývajících dlužných peněz. Během dubna Sberbank chyběla vyplatit zbylým věřitelům částka v řádu nižších stamilionů korun, a to vesměs drobným střadatelům, kteří měli v bance uložené relativně nízké částky peněz. Ačkoli formálně insolvence banky stále běží a v procesu jsou desítky soudních sporů, faktické gros procesu likvidace banky, tedy výplata věřitelů, je z rozhodující části uzavřeno. Ti totiž měli na počátku února na svých kontech kolem 99 procent z celkem 57 vyplácených miliard.