Banky se však brání a tvrdí, že vydělaly méně. „Významnou složku zisku tvořily jednorázové příjmy. Po jejich odečtení se čistý zisk sektoru v uplynulém roce pohyboval okolo úrovně roku 2010, tedy 503 milionů eur,“ vysvětluje bankovní asociace.
Jisté však je, že banky byly taženy nahoru hlavně úvěry pro fyzické osoby. Podle analytiků si Slováci půjčovali po celý rok, což dokumentuje i historicky největší objem poskytnutých úvěrů na bydlení, který přesáhl 3,8 miliardy eur. „Loňský prosinec byl v pořadí třetí nejúspěšnější měsíc,“ upozornila asociace s tím, že objem úvěrů dosáhl 36,4 miliardy eur, a meziročně tak stoupl o více než miliardu.
Největším skokanem roku se stala UniCredit Bank Slovakia s čistým ziskem 31,8 milionu eur. Ten tak meziročně stoupl o 176,1 procenta, za čímž stojí právě úvěry pro firmy i obyvatele. „V oblasti úvěrování domácností banka pokračovala ve zvýšené aktivitě, důsledkem čehož retailové úvěry meziročně vzrostly o 16,5 procenta a objem úvěrů na bydlení vzrostl v porovnání s předchozím rokem o 33,1 procenta,“ uvedl šéf společnosti Jozef Barta.
Nejhůře naopak dopadla Volksbank Slovensko se ztrátou 4,58 milionu eur. Za tímto číslem stojí prodej všech akcií banky ruskému finančnímu domu Sberbank. „Jak bývá zvykem, při očekávané změně akcionáře je přístup k tvorbě opravných položek vysoce konzervativní,“ podotkla mluvčí banky Jana Lukáčová. Společnost vytvořila takové položky k několika individuálním úvěrovým obchodům.
Bankovní daň zamíří vzhůru
Při celkovém pohledu na ziskovost sektoru se banky pravděpodobně už neubrání nárůstu bankovní daně. Podle neoficiálních informací z prostředí nové vlády Smeru jim nepomohou ani dosavadní tvrzení, že daň 0,4 procenta je teď nejvyšší v eurozóně a zvýšení na navrhovaných 0,7 procenta může negativně ovlivnit úvěry. Už při nynější dani banky letos zaplatí do státní kasy 92 milionů eur.
