Úvěrové schizma. Břímě drahých půjček nese malý byznys a domácnosti, velcí hráči se smějí
Vysoké úrokové sazby České národní banky propisující se do relativně drahých českých úvěrů dopadají na tuzemskou ekonomiku nerovnoměrně. Dotýkají se jen menšiny českého byznysu a v ekonomice se primárně odráží v hospodaření malých a středních podniků a tuzemských domácností. Tedy v ekonomických segmentech, které nemají možnost, narozdíl od velkých hráčů domácího byznysu, se drahým půjčkám vyhnout. Výsledkem je nerovnoměrný efekt měnové politiky a snížená schopnost centrální banky plnit své základní poslání, tedy řídit inflaci.
Jak uvádí statistiky ČNB, ke konci loňského roku ovlivňovala centrální banka svou aktuálně sedmiprocentní úrokovou sazbou jen 22 procent celkového objemu úvěrů čerpaných domácími firmami. Většina tuzemského byznysu měla zajištěné financování levněji, a to buď skrze eurové úvěry od domácích či zahraničních bank, anebo přes své mateřské společnosti. I to je navíc jedním z důvodů, proč ČNB nešla se sazbami ještě výše.
„Ekonomika probíhá spontánní eurizací. Získat úvěr v eurech přitom není jedinou cestou, jak utéci ze jha přísné domácí měnové politiky a osmi- či devítiprocentních sazeb poskytovaných domácími bankami za korunové úvěry,“ uvedla na květnovém setkání se studenty Vysoké školy ekonomické radní ČNB Eva Zamrazilová.
„Pokud bych měla pocit, že to pomůže, zvýším sazby klidně na patnáct procent. Jenže se tu vytváří nerovné pole a postiženy jsou čistě domácí malé a střední podniky, které nedosáhnou na úvěr v eurech,“ dodala Zamrazilová s tím, že rozdílný přístup k úvěru vytváří v ekonomice dlouhodobé nerovnováhy na další desetiletí.
„Firma ze segmentu malých a středních podniků stěží sáhne na úvěr pod devíti procenty, ať se jedná o provozní nebo investiční financování, a to má samozřejmě značný vliv na rozhodování firem,“ zdůrazňuje předseda Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!