Zapomeňte na spořicí účty. Banky lákají na výnos až 10 procent, není to ale bez rizika
- Banky nabízejí klientům možnost vydělat podstatně víc než na klasickém spořicím účtu.
Vyšší výnos ale přichází s podmínkami, které nemusí být na první pohled každému jasné.
Češi na možný výnos až deset procent slyší.
Měla to být jen běžná schůzka s osobním bankéřem kvůli blížícímu se termínu fixace. Kdyby však v závěru finančník panu Martinovi lehce žoviálně nepoložil záludnou otázku. „A náš investiční certifikát už máte?“ Ne, Martin nejenže nic takového neměl. Dokonce se s tímto termínem ani nikdy nesetkal.
Následující fakta už působila jako z romantického filmu od Rosamunde Pilcherové. Instrument vydaný matkou tuzemské banky nesoucí úrok osm procent ročně působil v českém prostředí – kde je obvykle každá desetinka procentního bodu na spořicím účtu navíc vykoupena další dodatečnou podmínkou – téměř jako zjevení. Žádný oběd ale nebývá zdarma.
„Ve spolupráci s centrálou v Mnichově máme měsíčně pro klienty k dispozici tento nástroj v průměrném objemu sto milionů korun s možným zhodnocením na úrovni lehce přes osm procent ročně,“ říká mluvčí UniCredit Petr Plocek na adresu investičních certifikátů banky.
Obdobný model vládne napříč domácím bankovním trhem. „Našim klientům standardně nabízíme investiční certifikáty i další strukturované investiční produkty, jejich emitenty jsou však třetí strany a spořitelna je v roli distributora,“ uvádí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. I v tomto případě je podle něho většinovým emitentem certifikátů mateřská společnost Erste Group.
Dokonce až 9,5 procenta negarantovaného výnosu nabízí Raiffeisenbank. I v tomto případě je vydavatelem cenných papírů její mateřská rakouská Raiffeisen Bank International. Mírně odlišnou cestou se vydala domácí Air Bank. Nabízí ročně 4,7 procenta, úrok je ale fixován po dobu dvou let.
Osm procent není spořák
Experti zdůrazňují, že svět bankovních certifikátů sice slibuje atraktivní výnosy, pro potenciální investory může jít ale o podstatně komplikovanější produkt, jehož kompletní posouzení není zdaleka tak snadné. Ačkoli měl pan Martin z úvodu článku tendenci automaticky srovnávat úročení certifikátu s cifrou na spořicím účtu, jde o zcela nesrovnatelné produkty.
„Klient na první pohled vidí u certifikátu velmi atraktivní kupon. Mnohem složitější je pochopit, za jakých podmínek ho skutečně dostane a co se stane v negativním scénáři,“ zdůrazňuje ekonom Swiss Life Select Tom Kadeřábek.
Zatímco úrok na spořicím účtu, kde jsou peníze navíc zákonem pojištěny, je odvozen primárně od sazeb České národní banky, výnos certifikátů jakožto investičního cenného papíru může být navázán prakticky na jakýkoli typ podkladových aktiv, konkrétně několik akcií nebo indexů. A může zároveň obsahovat různé bariéry, stropy, podmíněné části výnosu či automatické předčasné splacení.
„Pokud klient pochopí výnos produktu za deset sekund, ale jeho rizika nedokáže vysvětlit ani po deseti minutách, máme podle mě problém,“ podotýká Kadeřábek. Platí přitom, že co certifikát, to individuální investiční story. „Důležité je proto sledovat nejen výši kuponu, ale i podmínky jeho výplaty, ochranu jistiny a rizika konkrétní emise,“ zdůrazňuje ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel.
Mnohdy se jedná o certifikáty s bariérou, po jejímž proražení klesá cena certifikátu ihned na tuto cenu. „Tuto charakteristiku si investoři nemusí ihned uvědomit a pak při výprodeji na trzích mohou být zaskočení,“ varuje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Certifikáty jsou zároveň instrumentem s nižší likviditou, takže je u nich typicky širší rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Výnos každého z papírů se navíc řídí něčím jiným.
Každý certifikát hraje podle jiných pravidel
„Produkty mívají svou vlastní výnosovou konstrukci,“ uvádí Tereza Ryšanová z Moneta Money Bank. Například certifikát Eurozone TOP 50 od BNP Paribas, který Moneta prodává svým klientům, má podle ní potenciál výnosu 23,5 procenta po třech letech. „Nyní v srpnu byl pak po roce ukončen strukturovaný produkt Garantovaný Certifikát Multi-Asset Autocall 7 %, který vyplatil klientům za rok výnos ve výši sedmi procent,“ dodává Ryšanová.
Lidé přitom na vysoký výnos očekávatelně slyší. „Zájem klientů Raiffeisenbank v Česku o investiční certifikáty dlouhodobě roste. V souhrnu do nich investují řádově jednotky miliard korun ročně. Objem jednotlivých emisí se liší podle konstrukce produktu a aktuální poptávky,“ uvádí mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.
Některé konstrukce certifikátů mohou podle ní navíc při splnění stanovených podmínek přinést výnos také při stagnaci nebo mírném poklesu podkladového aktiva či za určitých podmínek garantovat návratnost investovaných prostředků.
Vydělat může klient i banka
Banka ani příslibem vyššího zhodnocení nepřichází zkrátka. „Investiční certifikáty jsou pro banky zajímavé v tom, že uvnitř struktury nástroje je schovaný poměrně hezký poplatek,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Ačkoli se nabízený výnos může z pohledu bank zdát vedle běžných a spořicích účtů jako drahý zdroj dodatečných peněz, podle expertů to tak být nemusí. „Vyšší kupon nutně neznamená, že banka získává drahé financování,“ vysvětluje Jaromír Šindel.
Pro banky mohou být certifikáty jedním ze způsobů, jak klientům nabídnout produkt s jiným poměrem očekávaného výnosu a rizika než například u fondů či dluhopisů. Bonusem pro banku je pak situace, kdy podkladové aktivum roste rychleji, než činí výnos přislíbený klientům. V takovém případě investor i přes relativně vysoký výnos certifikátu fakticky odevzdává část potenciálního růstu podkladového aktiva bance.
Právě jste dočetli článek jen pro předplatitele a někdo vám ho nasdílel, protože stál za to.
A takových u nás máme spoustu, stačí si odemknout přístup.
