Řidiči osobních aut musejí počítat s tím, že od roku 2018 či 2019 budou platit za jízdu na německých dálnicích. Příslušný návrh na zavedení mýtného pro osobní auta dnes schválila německá vláda. Návrh, proti němuž má výhrady několik evropských zemí včetně Česka, by měl bez větších problémů schválit i parlament.
Například ceny za desetidenní mýtné, které zřejmě bude využívat i řada Čechů, se mají pohybovat v závislosti na množství emisí, které daný vůz produkuje, v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (asi 68 až 675 korun). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur (3500 korun).
Ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU) zatím nepočítá s tím, že by se povinnost platit dálniční poplatky nevztahovala na některé příhraniční regiony, jak to požaduje část představitelů německých spolkových zemí. Od mýtného pro osobní auta si Dobrindt slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun). Využití těchto financí bude vázáno na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury.
Spolková republika už sice má platný zákon o mýtném pro osobní auta, poplatky ale i kvůli výhradám Evropské komise (EK) a protestům dalších zemí prozatím nezavedla. Původní zákon počítal s tím, že majitelé aut registrovaných v Německu budou od platby za jízdu na dálnicích de facto osvobozeni, protože se jim přesně o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Řidiči z ostatních zemí Evropské unie by tím ale byli podle EK diskriminováni.
Nový návrh, s kterým již Evropská komise vyjádřila souhlas, vychází z toho, že Berlín může německým řidičům náklady na poplatky kompenzovat v závislosti na tom, jak ekologickým vozem jezdí. Majitelé aut s velmi nízkými emisemi tak nyní získají ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na mýtném.
I tento postup ale některé země osmadvacítky považují za diskriminační, protože znamená, že se všem Němcům náklady na mýtné přinejmenším vrátí, a poplatky tak de facto budou platit pouze cizinci.
Zástupci skupiny zemí, které mají k německému mýtnému výhrady, se dnes z rakouské iniciativy sešli v Bruselu. Rakousko totiž patří k nejhlasitějším odpůrcům věci a spolu s Nizozemskem připravuje žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Experti 11 států si podle Sophie Lamplové, mluvčí německého ministra dopravy Jörga Leichtfrieda, vyměnili "právní pohledy a diskutovali o možných krocích proti německému modelu". Domluveno bylo další jednání, až o věci rozhodne německý parlament, což by se mělo stát v březnu. "Některé země model kritizují, další se tím ještě do detailu nezabývaly. Musíme pečlivě posoudit konečný legislativní text," míní podle své mluvčí rakouský ministr Leichtfried.
Mluvčí nizozemského zastoupení při EU Dirk-Jan Vermeij řekl, že Nizozemsko je vůči německému plánu velmi kritické a ve věci se už v prosinci obrátilo na eurokomisařku pro dopravu Violetu Bulcovou.
Dnešní expertní schůzky se kromě zástupců Rakouska a Nizozemska účastnili také diplomaté z Lucemburska, Belgie, Česka, Dánska a Polska, tedy všech sousedů Německa, kterých se plán bezprostředně dotkne. Přítomni byli také experti z Maďarska, Slovinska a Slovenska.
