Když průmysl ztrácí trhy, nestačí vystavit stroje. Brno chce hledat řešení
- Pro firmy je cennější tisíc kvalifikovaných partnerů než deset tisíc náhodných návštěvníků, říká ředitel společnosti Veletrhy Brno Jan Kubata.
Strojírenský veletrh má v době ztracených trhů a nejistoty v Německu nabídnout prostor pro hledání řešení.
Brněnský areál se má proměnit v živou laboratoř pro startupy, firmy a technologie.
Počet návštěvníků a vystavovatelů bývá nejviditelnějším měřítkem veletrhů. Generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jan Kubata ale v pořadu Business Club říká, že pro byznysový veletrh je podstatnější něco jiného: kdo do hal skutečně přijde. Tisíc kvalifikovaných návštěvníků může mít pro vystavovatele větší cenu než desetkrát větší dav veřejnosti.
Poslechněte si nejnovější epizodu ve své oblíbené podcastové aplikaci.
Právě to podle něj rozhoduje o smyslu Mezinárodního strojírenského veletrhu, který letos čeká 67. ročník. Český průmysl totiž ztratil některé významné trhy a tlak přichází také z nejisté situace v Německu i obchodních vztahů mezi Evropou a Spojenými státy. Brněnská akce má proto fungovat jako laboratoř kondice domácího hospodářství – i jako místo, kde se hledá cesta, jak mu pomoci.
Kubata sází na to, že veletrh dokáže propojit lidi, kteří se jinak u jednoho stolu často nepotkají. Vedle průmyslníků a obchodních partnerů mají do Brna přijíždět také bankéři, zástupci evropských institucí a politici, jejichž rozhodnutí ovlivňují podnikatelské prostředí. Firmy tu podle něj potřebují otevřeně říct, co je brzdí a co by od státu či Evropy naopak potřebovaly.
Co se dozvíte v nejnovější epizodě:
🟡 Proč se po covidu nepotvrdilo, že veletrhy nahradí online
🟡 Co dnes musí veletrh nabídnout kromě pronájmu plochy
🟡 Podle čeho se měří úspěch veletrhu, když počet návštěvníků nestačí
🟡 Které segmenty strojírenství přišly kvůli geopolitice o trhy
🟡 Co ho překvapilo, když se ptal firem, co je nejvíc brzdí
🟡 Jak funguje živá laboratoř, ve které se v areálu testují drony a autonomní mobilita
Veletrhy Brno zároveň nechtějí zůstávat uzavřeným ostrovem, který jednou za rok zaplní výstaviště. V areálu už vzniká prostor pro testování nových produktů a technologií ve spolupráci s městem, krajem, univerzitami i firmami. Brno má pro takový model silné podhoubí v technických oborech, startupech a mladých lidech; cílem je, aby z takového propojení časem vznikaly i samostatné projekty.
Výstaviště, které bude za zhruba rok a půl slavit sto let, tak čeká proměna širší než jen modernizace hal. Veletrhy Brno chtějí zlepšovat servis, více využívat technologie včetně umělé inteligence a pracovat s unikátním areálem i mimo hlavní výstavní termíny. „Do Brna by se mělo jezdit proto, že člověk chce vědět, co se v jeho oboru bude za rok nebo dva odehrávat,“ říká Kubata.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
(00:00) Úvod
(00:33) Jak covid změnil veletrhy a proč nezanikly
(01:59) Co dnes veletrh musí nabídnout kromě plochy
(06:09) Vize na pět let: tým, technologie a areál
(11:10) Živá laboratoř: drony, autonomní mobilita a startupy
(15:26) Které segmenty strojírenství nejsou v kondici
(19:32) Co dnes nejvíc tlačí byznys, a není to regulace
(21:17) Matchmaking: jak se propojují firmy z celého světa
(23:21) 55 tisíc návštěvníků a multiplikační efekt pro Brno
(26:06) Co přinese nová multifunkční aréna
(27:47) Sto let výstaviště a oslavy v roce 2028
