Konec zlatých časů Ozempicu. Léky na hubnutí mají výrazně zlevnit

Léky na hubnutí typu Ozempic či Wegovy, jež byly doposud doménou televizních celebrit a dalších městských elit s vysokými příjmy, se mohou už velmi brzy stát výrazně levnějšími a dostupnějšími širšímu okruhu spotřebitelů. To by mohlo radikálně změnit vztah jednotlivců i celé společnosti k lidskému zdraví a životosprávě – a ukončit žně obřích farmaceutických firem v čele s dánskou Novo Nordisk, které s revoluční léčbou přišly a vydělaly na ní miliardy dolarů.

Současné léky s účinnou látkou semaglutid totiž nemají patentovou ochranu ve 150 zemích a v deseti dalších, včetně Indie, Číny, Brazílie či Kanady, patent buď již vypršel, nebo se tak stane v následujících týdnech. To zvýší konkurenci, neboť na trh vstoupí výrobci generických kopií těchto přípravků, kteří už nemusejí investovat horentní sumy do jejich vývoje a testování. Zatímco cena měsíční dávky například Ozempicu v tradiční injekční podobě prodávaného dnes ve Spojených státech bez příspěvku pojišťovny může být až 1000 dolarů (přes 21 tisíc korun), podle nedávné mezinárodní studie bude možné totožný přípravek vyrobit za méně než tři dolary.

„Tyto nízké ceny otevírají dveře k celosvětovému rozšíření těchto základních léků,“ řekl Andrew Hill, jeden z autorů studie ve vyjádření pro britský deník The Guardian.  

Semaglutid a jemu podobné látky představují průlom v medicíně a péči o tělo díky vysoké účinnosti a rychlým, trvalým výsledkům srovnatelným s chirurgickým odstraněním tukové tkáně, a to bez problematických vedlejších účinků tradičních léků na hubnutí. Původně byly vynalezeny na léčbu cukrovky, avšak proslavily se zejména jako přípravky na obezitu a s ní souvisejícími zdravotními komplikacemi. Jejich účinná látka v těle reguluje hladinu cukru a s ní související pocit sytosti, což u pacienta omezuje chuť k jídlu. Nové studie navíc ukazují potenciál i pro potlačování jiných impulzivních potřeb, jako je konzumace alkoholu, což by mohlo pomoci v léčbě závislostí.

Není proto divu, že tyto přípravky zažívají boom. Tržby z prodeje léků Ozempic a Wegovy podle dat společnosti Evaluate Pharma zveřejněných v časopise Nature loni v součtu dosáhly 31,2 miliardy dolarů. To představuje přibližně dvě třetiny všech příjmů jejich výrobce Novo Nordisk a v posledních letech jsou také hlavním motorem jejich růstu. Podle průzkumu organizace KFF s nimi má ve Spojených státech zkušenost každý pátý člověk a loni je Světová zdravotnická organizace (WHO) rovněž zařadila do Seznamu základních léčiv.

Staly se tak jedněmi z globálně nejvýdělečnějších  léků, což je vedle rostoucí poptávky dáno i jejich vysokou cenou. Mnohonásobně nižší výrobní náklady však současně na dynamicky rostoucí trh lákají novou konkurenci.

VIDEO: Léčba, ne zkratka. Lékař Machytka shodil 17 kilo a hájí stamilionové výdaje Čechů za léky typu Ozempic 

Flow: Evžen Machytka • e15

„Zásadní změna“

Patentová ochrana semaglutidu – a z ní plynoucí monopolní postavení firmy Novo Nordisk – letos končí v zemích, jež pojímají téměř polovinu světové populace trpící obezitou. V mnoha z nich – například v Kanadě, kde patent vypršel v lednu – už generické verze léku schvalují regulatorní úřady. Jihoafrická společnost Aspen Pharmacare podle agentury Reuters očekává , že svou verzi Ozempicu začne v Kanadě prodávat ve druhé polovině roku. V nejlidnatější zemi světa Indii by podle portálu India Today mohly být generické léky na hubnutí a diabetes uvedeny „v řádu několika týdnů“ po 20. březnu, kdy ochrana vyprší. O schválení úřady už žádají i výrobci semaglutidu v Číně, kde patent končí rovněž za několik dní.

„Konec patentové ochrany v Číně představuje zásadní změnu – rozšíří přístup k terapiím, které mohou změnit životy pacientů,“ uvedl pro portál Pharmaceutical Technology analytik Nadim Anwer. „Vytvoří nové prostředí, v němž budou dominovat místní společnosti. Výsledkem bude větší konkurence a nižší ceny.“

V některých nejbohatších částech světa má patentová ochrana vypršet až o několik let později, a sice v roce 2031 v Evropě a Japonsku a teprve rok poté ve Spojených státech. Nástup konkurence navíc omezují další faktory, včetně takzvaných sekundárních patentů na ostatní části dodavatelského řetězce, jako například injekční stříkačky.

Přesto odborníci očekávají, že by postupné rozšíření generických verzí tohoto typu léků, známého pod zkratkou GLP-1, mohlo přispět k boji proti epidemii obezity. Touto nemocí v roce 2022 podle odhadů WHO trpěl každý osmý člověk na světě, přičemž od roku 1990 se její výskyt víc než zdvojnásobil. U cukrovky je nárůst ve stejném období víc než čtyřnásobný a nejvyššího tempa dosahoval v rozvojových zemích.

„Samotná medikace tuto globální zdravotní krizi nevyřeší, ale terapie GLP-1 mohou pomoci milionům lidí překonat obezitu a snížit s ní spojené zdravotní dopady,“ řekl ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Významný dopad na lepší dostupnost přitom bude mít i prodej léků v pilulkové formě, již letos jako první uvedla na americký trh Novo Nordisk u přípravku Wegovy a kterou připravují také další výrobci. Podle doktora Eduarda Grunvalda z univerzitní kliniky UC San Diego Health Center for Advanced Weight Management totiž někteří pacienti lék v injekční podobě odmítají.

„Myslím si, že je mnoho lidí, kteří léky typu GLP-1 ještě nikdy nevyzkoušeli a možná čekají, až se objeví tabletová forma,“ řekl pro televizní kanál CNBC.

Propad tržeb

Největší dopady nástupu generických léků na hubnutí lze očekávat právě u společnosti Novo Nordisk, vlastníka patentu na semaglutid. Firma se potýkala s problémy už koncem minulého roku, kdy oznámila nižší nárůst tržeb oproti původním odhadům, propouštění zaměstnanců a neúspěch v klinickém testování léků na hubnutí při léčbě Alzheimerovy nemoci. Navzdory prvenství v uvedení pilulkové verze léku letos firma očekává propad tržeb o 5–13 procent.

Její vyhlídky se navíc mohou ještě zhoršit v souvislosti se sporem, který s firmou vede americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Ten v dopise upozorňuje Novo Nordisk, že neohlásila úmrtí a nežádoucí účinky, jež mohou mít souvislost s užíváním léků na bázi semaglutidu a které podle úřadu „vyvolávají obavy ohledně schopnosti společnosti monitorovat bezpečnost svých produktů“.

Tyto problémy výrazně ovlivňují zájem investorů. V červnu 2024 se akcie Novo Nordisk obchodovaly na rekordní úrovni a tržní hodnota společnosti byla vyšší než hrubý domácí produkt celého Dánska. Od té doby se však tento titul propadl přibližně o 75 procent.

Společnost proto podniká kroky, jež by mohly její konkurenceschopnost na trhu léků skupiny GLP-1 zvýšit. Začátkem března oznámila záměr investovat 432 milionů eur (10,6 miliardy korun) do výstavby nového závodu na výrobu pilulek Wegovy v Irsku. Pro zvýšení dostupnosti svých léků ve Spojených státech zahájila spolupráci s poskytovatelem služeb telemedicíny Hims & Hers, kterou ještě donedávna obviňovala z toho, že prodává nelegální kopie Ozempicu a Wegovy. Nedávno také oznámila záměr od roku 2027 oba léky v USA zlevnit.

V lepší pozici je nyní největší konkurent dánské firmy, americká společnost Eli Lilly, jež je podle tržní kapitalizace aktuálně největší farmaceutickou firmou světa. Její léky na hubnutí a diabetes Zepbound a Mounjaro fungují díky jiné účinné látce, jejíž základní patentová ochrana na hlavních trzích vyprší až v roce 2036. Prodeje těchto dvou přípravků loni vzrostly v součtu o víc než 220 procent na 36,5 miliardy dolarů, čímž předčily Novo Nordisk. Eli Lilly si také vedla lépe při klinické srovnávací studii, v níž její Zepbound dosáhl většího efektu úbytku hmotnosti oproti novému léku CagriSema od dánské firmy. To vedlo k okamžitému 16procentnímu propadu akcí Novo Nordisk.

Přesto růst konkurence ohrožuje i americkou firmu. Na očekávaný pokles cen na trhu už zareagovala zlevněním svého léku Mounjaro v Číně. Ve Spojených státech, kde generuje nejvyšší tržby, se teď soustředí především na rozšíření dostupnosti GLP-1 léků skrze novou platformu pro zaměstnance s pojištěním či uvedení nového léčiva v tabletové formě, které se očekává již ve druhém kvartálu tohoto roku.