Už dnes lze říci, že zpěvačka Adele přepsala dějiny populární hudby. V závěru listopadu se světová média předháněla v prorokování a vzápětí i v potvrzování rekordních prodejů jejího nejnovějšího alba s názvem 25. A rekordy vskutku padaly. Jen v USA překonaly prodeje za první týden dosavadní jedničku, jíž bylo letošní album 1989 od zpěvačky Taylor Swift.
Album 25 si v Americe koupilo na nosičích nebo stáhlo za peníze 3,38 milionu lidí. Podle agentury Nielsen SoundScan to byl nejvyšší prodej hudebního alba v prvním týdnu po vydání od roku 1991, kdy tato společnost počty prodaných alb v různých časových obdobích zaznamenává.
Rekordy padaly i ve Velké Británii. V prvních sedmi dnech od uvedení alba na trh si ho tam koupilo 807 tisíc lidí. To je víc, než kolik bylo zájemců o dosud v žebříčku dominující Be Here Now od Oasis z roku 1997. Všemožné rekordy trhá i klip k singlu Hello, který si během prvních čtyřiadvaceti hodin po jeho zveřejnění na YouTube přehrálo neuvěřitelných 27,7 milionu lidí.
Ohlasy na sociálních sítích nešetří superlativy ohledně Adelina hlasu a vynáší do nebe i její vzhled. Což je pro zázrak jménem Adele do jisté míry příznačné a zároveň paradoxní. Zpěvačka přichází na scénu jako impozantní zjevení a její hlas a prožitek při zpěvu posluchače doslova přibíjí do sedadel. Zároveň všichni vědí o její nepřehlédnutelné nadváze a proklamované nechuti s ní bojovat, o někdejších problémech s pitím i s partnery a také o její obezřetnosti vůči mnoha průvodním jevům slávy. S příběhem Adele se tak může poměrně snadno identifikovat i velká část jejího publika.
Zdánlivě je to pořád jedna z mnoha variací pohádky o Popelce. Alespoň v očích mnoha svých fanynek zůstává Adele děvčetem z londýnského Tottenhamu, symbolem dosažitelnosti nesplnitelných snů. Není odtažitě dokonalým sexuálním symbolem, všechny současné popové hvězdičky zato hravě přezpívá. A zároveň v sobě nemá elitářskou nedostižnost operní divy, přestože by jí díky svému talentu a hlasu pravděpodobně mohla být. V každém případě je dnes jméno Adele značkou. A navíc – i přes její mládí a relativně krátkou kariéru – značkou nesmírně úspěšnou, silnou a oplývající potenciálem do budoucna.
Setkání na síti
Jak už to u dobré značky bývá, nic není náhoda. Příběh Adele sice může na první pohled vypadat jako růžově nalakované pohádkové leporelo, ale ve skutečnosti jde o starou známou kombinaci nesporného talentu, trochy štěstí a spousty tvrdé dřiny.
O dětství Adele Laurie Blue Adkins vyrůstající s matkou, která ji porodila v osmnácti, a prozpěvující snad ještě dřív, než začala pořádně mluvit, už byla napsána spousta životopisných článků. Řeč je však o zrodu a budování Adele coby značky, která se stala v poměrně krátké době symbolem raketového startu a předmětem poptávky milionů posluchačů, očividně vyhladovělých po novém silném, srozumitelném a emotivním ženském hlasu. Bylo by hezké říct, že Adele prostě jen přišla a uzpívala všechny ty pečlivě marketingově vysoustružené a v podstatě zaměnitelné popové hvězdy.
I talent od boha však potřebuje k tak oslňujícímu úspěchu něco víc než jen pódium a mikrofon. V případě Adele se na její startovní čáře k triumfu potvrdila síla nových médií a potenciál, který mohou v současné realitě nepřeberné a nepřehledné nabídky mít.
Na střední škole si Adele občas zazpívala s akustickou kytarou v londýnských klubech a krátce po dokončení školy nahrála několik svých skladeb a tři demosnímky uložila na tehdy poměrně frekventovanou muzikantskou sociální síť MySpace.
Právě v souvislosti s MySpace zmiňují zpěvaččiny životopisy muže, který byl pro start její kariéry stěžejní. Byl jím Richard Russell, šéf labelu XLRecordings, původně na taneční hudbu zaměřené nahrávací společnosti, která během pětadvaceti let své existence spolupracovala s řadou významných interpretů včetně Prodigy či Radiohead. Russell v té době pilně vyhledával dosud neznámé talenty, a když na MySpace narazil na Adeliny nahrávky, vytušil, že by se mohlo zrodit něco důležitého.
Díky nabídce spolupráce od Russella získala Adele vynikající startovní pozici v podobě dohledu zkušeného producenta, který jí do detailů vytyčil cestu ke kariéře a začal s ní připravovat nahrávání prvního alba. To dostalo název 19. Albu, které se neslo v soulovém duchu, samozřejmě předcházel podpis smlouvy s XL Recordings. Lidé z labelu Adele rovněž doporučili manažera Jonathana Dickinse z agentury September Management. Úspěch této spolupráce potvrzuje fakt, že si zůstávají věrní dodnes.
V názvu alba 19 byl zakódován tehdejší zpěvaččin věk a dnes už je jisté, že jednoduché, výstižné a zapamatovatelné pojmenování nahrávky bylo jedním z důležitých pilířů vznikající značky. Adele se ostatně drží názvů alb podle svého věku dodnes.
Přitažlivé skandály
První singl Hometown Glory začal budovat příští úspěch chystaného alba koncem roku 2007. Nebyl to žádný raketový start, ale následující singl Chasing Pavements vyšplhal na druhé místo žebříčku britské hitparády a zabodoval i v USA. Hudební svět začínal tušit, že jménu Adele bude nutné věnovat pozornost. Alba 19 se nakonec prodalo zhruba deset milionů a zpěvačce kromě vzrůstu popularity vyneslo i dvě ceny Grammy.
V té době dvacetiletá Adele však ještě zdaleka nebyla ostřílenou ranařkou na drsném kolbišti pop music a smršť náhlé slávy, peněz a zájmu médií jí pěkně zamávala se životem. Bulvár pilně propíral její tehdejší alkoholové i vztahové peripetie, ale při zpětném pohledu se nezdá, že by pár dílčích skandálů jakkoli pošramotilo její pověst.
V každém případě byla stále dobře vidět. A pokud tehdejší zájem bulváru přivedl k Adeliným nahrávkám i lidi, kteří ji dosud neslyšeli zpívat, nebylo pro ně až tak složité dojít k závěru, že tahle zpěvačka k dobývání srdcí posluchačů žádné uměle přiživované skandály nepotřebuje. Lze říci, že síla značky Adele rostla i v časech jejího začátečnického klopýtání.
Ozvěny prvních skutečných životních krizí ostatně zpěvačka a skladatelka dokázala skvěle zúročit na svém druhém albu 21, které vyšlo v roce 2011. Na tehdejší vyzpívávání se z partnerských kolizí navíc šikovně odkazovala i při propagaci současné rekordní „pětadvacítky“, která je podle ní spíše o stmelování a harmonii, zatímco album předchozí řešilo víc rozchody a pády. Jakou lepší reklamu by šlo vymyslet pro posluchače, které tak dojímá uvěřitelnost a osobní tón Adeliných písní? Ale nepředbíhejme.
Album 21 strhalo rekordy v hitparádách řady zemí včetně České republiky, získalo 16 platinových desek jen ve Velké Británii a dostalo kromě jiných ocenění i šest cen Grammy. Triumf značky Adele byl už v té chvíli nezpochybnitelný a jméno zpěvačky zmiňovaly různé statistiky a žebříčky v souvislosti s rekordními čísly stále častěji. A to se dosud na scéně neobjevil James Bond!
Pečlivě odměřené dávky
Titulní píseň k třiadvacáté bondovce Skyfall přispěla podstatným dílem k další slávě jak Adele, tak série filmů s agentem 007. Zkoumáme-li však hvězdnou kariéru Adele z pohledu tvorby a posilování značky, je poučné nahlédnout i do zákulisí vzniku této oceňované skladby.
Psát titulní píseň pro bondovku je prestižní záležitost. Na seznamu interpretů bondovských písní figuruje například Tina Turner, Madonna, Sheryl Crow či, ale i Tom Jones, Paul McCartney či Duran Duran. S každým dalším avizovaným filmem bondovské série se o skladateli a interpretovi titulní písně vždy dlouho dopředu horečně spekuluje a lidé kolem Adele dokázali všechen ten humbuk zúročit beze zbytku.
Už v září roku 2011 utrousila Adele v televizním interview záhadnou poznámku o chystaném speciálním projektu. Média zbystřila, a když o několik měsíců později vyfotografovali zpěvačku ve studiích Abbey Road, kde v té době nahrával soundtrack k filmu Skyfall skladatel Thomas Newman, začínaly dostávat dohady konkrétnější obrysy. V září roku 2012 zmínil hudebník Ryan Tedder na Twitteru cosi o „zatím nejlepší skladbě k filmu Jamese Bonda, kterou kdy slyšel“ a krátce na to na téže sociální síti tweetoval o bondovské skladbě i zpěvaččin mluvčí Paul Moss.
Na internet unikl i obal chystaného singlu, takže když 1. října zpěvačka své bondovské angažmá potvrdila, nešlo zase až tak o šokující zprávu. O to víc zesílilo očekávání.
Sama Adele později přiznala určité váhání a obavy ze závazku, který taková výzva nutně představuje. Prvotní nejistota se však proměnila v triumf korunovaný kromě jiného Oscarem a Zlatým glóbem za nejlepší filmovou píseň roku. Adelin živý přednes písně Skyfall na slavnostním oscarovém večeru přivedl k slzám dojetí nejzářivější celebrity současnosti a nikdo už nemohl pochybovat o tom, že se londýnská Popelka dotkla samotného nebe.
Aktuální pointa příběhu je známá. Rekordní prodeje zpěvaččina nejnovějšího alba však nejsou žádným bleskem z čistého nebe. Adele především sklízí ovoce pečlivě a promyšleně budované kariéry. Mix trochy štěstí, správných lidí ve správný čas, pečlivě odvažovaných dávek krmiva pro bulvár spolu s obezřetností při ochraně soukromí, čich na dobré projekty a schopnost vystihnout poptávku zdánlivě nesoustředěné a zahlcené masy posluchačů pop music, to vše možná vstoupí do učebnic jako manuál úspěšného vybudování značky Adele. Bez zásadní ingredience v podobě Adelina nezaměnitelného hlasu by to však byl jen banální recept.
| PROSTĚ ADELE |
|---|
| Narodila se v roce 1988 v Londýně, debutové album 19 vydala v lednu 2008. |
| V roce 2012 složila a nazpívala titulní píseň k bondovce Skyfall. |
| V témže roce porodila syna Angelo Jamese, jehož otcem je ředitel charitativní organizace Simon Konecki. |
| V listopadu 2015 vydala album 25, které dosáhlo v prvním týdnu rekordních 3,38 milionu kusů a jen v USA překročilo rekordní milion prodaných kusů i v druhém týdnu po vydání. |
| S partnerem obývá sídlo na desetihektarovém pozemku v anglickém Západním Sussexu. |
