Syková přišla o další funkci, končí v čele Ústavu experimentální medicíny

Senátorka Eva Syková

Senátorka Eva Syková Zdroj: Martin Vlcek, Kancelar Senatu

Vědkyně Eva Syková rezignovala na funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, rada její rezignaci přijala. Syková poté uvedla, že bude dále v ústavu pokračovat ve vědecké práci. Jako jeho dlouholetá šéfka a senátorka za ČSSD čelí kritice kvůli přijímání peněz od pacientů za účast v klinické studii týkající se léčby kmenovými buňkami.

Již v úterý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš Sykovou z funkce formálně odvolal, jeho rozhodnutí měla potvrdit rada ústavu. Nařídil také finanční audit ústavu. „Rada Ústavu experimentální medicíny projednala návrh pana profesora Drahoše na odvolání paní profesorky a vyjádřila se, že oceňuje vědeckou práci paní profesorky i její manažerské schopnosti,“ uvedl Staněk.

Informace, které se Syková do médií snaží podávat a vysvětlovat celou kauzu, podle Staňka ukazují, že nedošlo k žádnému pochybení kromě malé procesní chyby v případě komunikace s pacienty. Syková trvá na tom, že nic nezákonného ani neetického neudělala, hlavní snahou bylo pomoci pacientům se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS).

Syková se funkce senátorky za ČSSD nevzdá
Eva Syková se kvůli kauze s kmenovými buňkami nevzdá funkce senátorky. Nevidí pro to žádný důvod. Do Senátu byla zvolena v říjnu 2012 za volební obvod Praha 4 jako nestraník za ČSSD.

„Já svoji funkci v Senátu plním dobře, aspoň se to domnívám. Podpořilo mě již dříve písemně kolem 20 senátorů a také si to projednám se senátním klubem, ale myslím, že tam těžko může někdo odvolávat,“ uvedla jednasedmdesátiletá vědkyně.

Tým, který zkoumá kmenové buňky, má podle Sykové dobré výsledky. „Tým Ústavu experimentální medicíny pracuje na kmenových buňkách i na těch, za které byla udělena Nobelova cena, tak to asi není šarlatánství. Bude publikovat vědecké práce, jako jedno z nejproduktivnějších oddělení ústavu a bude se snažit převést ty výsledky do praxe,“ řekla ČTK.

Jednání rady bylo podle Staňka bouřlivé. Problém vidí v tom, že kauza se v médiích odehrála v rozporu s fakty, kterými ústav disponuje. „Jedna z velkých částí diskuse byla, zda-li by neměl profesor Drahoš zvážit akceptaci těchto faktů a dokumentů,“ poznamenal. Syková se zasedání rady, které trvalo celé dopoledne, neúčastnila.

Ve středu také rezignovala na členství a funkci první místopředsedkyně ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Vyzval ji k tomu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), zatímco prezident Miloš Zeman naopak prohlásil, že by byl k Sykové vzhledem k jejím předchozím vědeckým úspěchům velkorysý. V roce 2013 udělil uznávané specialistce na výzkum mozku a kmenových buněk státní vyznamenání - medaili Za zásluhy.

Spolupracovníci Sykové podle reportáže České televize brali od pacientů s ALS peníze za experimentální léčbu kmenovými buňkami. Účast v klinické studii má být ze zákona bezplatná. „Vedl mě soucit a touha uvést nadějnou léčebnou metodu do klinické praxe, a tím pomoci všem ALS pacientům. Neměla jsem z toho žádný hmotný prospěch, sama jsem naopak spolku (Buněčná terapie) darovala nemalé peníze,“ uvedla Syková v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes.

Pacienti, kteří v motolské nemocnici chtěli podstoupit experimentální léčbu, platili podle České televize většinou částku 150 tisíc korun jako sponzorský dar.