„Nad rámec našich povinností jsme proto oslovili regulované subjekty se žádostí o vyčíslení toho, kolik po nás budou chtít na základě novely požadovat peněz a co musíme promítnout do regulace,“ řekla Vitásková.
Mluvčí ERÚ Jiří Chvojka dříve uvedl, že podle neoficiálních informací, které má ERÚ od firem k dispozici, se náklady budou pohybovat okolo 150 miliard korun. Dnes dodal, že přesná čísla dopadů do cen pro zákazníky bude mít ERÚ po 15. únoru, do kdy ji mají regulované firmy náklady vyčíslit. Vitásková proto vyzvala poslance, aby projednávání novely do konce února pozastavili.
Šedesátistránková analýza
Ministerstvo s dnešními tvrzeními ERÚ nesouhlasí a stojí si za údaji, které uvedlo v pondělí. „K návrhu byla zpracována velmi podrobná více než šedesátistránková analýza opírající se o data, která mělo MPO k dispozici, nebo která byla odhadnuta na základě statistických dat za minulá již ukončená období,“ uvedl mluvčí MPO Miroslav Kynčl.
Podle něj šlo o známé hodnoty administrativních nákladů, správních poplatků a statistických dat z minulých let. Odhad prezentovaný Chvojkou označilo dnes ministerstvo za zpochybnitelný. Uvedená částka 150 miliard korun podle něj mimo jiné není vztažena k žádnému časovému období a není tedy zřejmé, zda se jedná o náklad za jeden rok.
Vláda v novele zákona například navrhuje, aby dodavatelé plynu a elektřiny museli zákazníky informovat o zvýšení cen, a nikoli o změnách cen, jak zní nynější zákon. Předloha mění i způsob platby poplatku za elektřinu z obnovitelných zdrojů. Zatím se platí podle spotřeby, nově se má platit podle kapacity hlavního jističe. Zákon je nyní ve sněmovně, kde po projednání ve výborech míří do druhého čtení.
Úřad má vlastní návrh
ERÚ připravil vlastní pozměňovací návrh k „energetickému balíčku“, který by prý riziko zvýšení cen a nestability finančního trhu odstranil. Mluvčí úřadu Jiří Chvojka řekl, že návrh mimo jiné počítá s odložením změny způsobu platby poplatku na OZE. ERÚ podle něj proti platbě podle jističe není, ale navrhuje, aby změna začala platit až od roku 2018. „K tomuto datu je nám operátor trhu ochoten garantovat, že bude znát kapacitu jističe jednotlivých odběrných míst, to znamená, že budeme schopni podle toho stanovovat ceny,“ dodal.
Do té doby navrhuje úřad systém, který zaslal ministrovi financí a premiérovi. Podle tohoto návrhu by spotřebitelé vysokého napětí a velmi vysokého napětí, což jsou většinou střední a velké firmy, platili podstatně méně než nyní. V současné době platí všichni odběratelé v rámci poplatku na OZE 495 korun za megawatthodinu. Podle ERÚ by návrh významně ulevil hlavně průmyslu. Právě částečnou úlevou pro průmyslové podniky odůvodňovalo ministerstvo přechod na platbu podle jističe. Domácností by se podle Chvojky změna platby nedotkla.
Ministerstvo: nejvíc peněz spolkne ERÚ
Ministerstvo v pondělí uvedlo, že novela omezený finanční dopad v řádu několika set milionů korun. „Největším jednotlivým dopadem je zvýšení nákladů na provoz ERÚ o asi 86 milionů korun ročně, které souvisí s rozšířením jeho kompetencí o kontrolu obnovitelných zdrojů a dohled na trhem s energií,“ napsalo.
ERÚ po celou dobu přípravy zákona ministerstvo kritizoval, že s ním o podobě zákona dostatečně nekomunikuje. Novela je neustále upravována, jen na jednání Legislativní rady vlády byl materiál třikrát. Ve Sněmovně ho doprovází řada pozměňovacích návrhů, jen hospodářský výbor jich v pondělí projednal 189. K jeho přijetí bez zbytečných průtahů dnes vyzvala Hospodářská komora.
