Ostré slunce přišlo loni Čechy na miliardy

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: isifa

Nové bioplynové stanice a intenzivnější svit slunce zvedly loňský účet za české obnovitelné zdroje meziročně o 2,3 miliardy korun. Spotřebitelé elektřiny a stát zaplatili loni 38,3 miliardy korun. Po připočtení dotací kombinované výroby elektřiny a tepla a malých zdrojů se účet podpory zastavil na 40,3 miliardy korun, vyplývá ze statistik Operátora trhu s energiemi. Ve srovnání s rokem 2013 to bylo o tři miliardy více.

Největší nárůst podpory zaznamenaly sluneční elektrárny, spotřebitele stály celkem 1,3 miliardy korun. Majitelé bioplynových elektráren inkasovali loni miliardu. „V roce 2013 byla poslední šance dokončit bioplynové stanice s nárokem na podporu. Rozdíl ve výrobě proto tvoří nové bioplynky,“ vysvětlil Jan Habart ze sdružení CZ Biom.

Systém podpory zelené energie skončil loni v přebytku čtyři miliardy korun. Od spotřebitelů se vybralo 28 miliard a stát přidal 15,7 miliardy korun. Za dva roky se tak na podporu vyčlenilo o 12 miliard korun více, než bylo reálně potřeba.

Bič na vlastníky zelených elektráren v podobě povinnosti zaknihovat své akcie, aby měli nárok na vyplácení podpory, tak jako nástroj pro snížení celkových dotací příliš nevyšel. Na konci roku sice téměř čtvrtina z 886 společností provozujících obnovitelné zdroje podmínku nesplnila, nicméně dotací se kvůli tomu vyplatilo v prosinci meziročně jen o šest milionů méně.

Podpora se nemusí vyplatit

Podle odhadů z loňského léta se kvůli nesplnění povinnosti mohlo ušetřit až několik set milionů korun. „Proti původnímu odhadu se naše poslední čísla výrazně liší. Pro porovnání jsme vzali hodnoty vyplacené podpory v roce 2013. Kvůli nesplněnému zaknihovaní se nevyplatilo loni celkem 123 milionů korun,“ říká Jiří Šťastný, předseda představenstva Operátora trhu s energiemi (OTE ČR).

Výroba a podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůVýroba a podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů | E15

Největší problémy se splněním povinnosti měly například některé teplárny, jejichž akcie drží mnoho fyzických osob. S převodem listinných akcií do zaknihované podoby stále váhají firmy, které mají obnovitelné zdroje jen jako vedlejší činnost. Typicky jde o podniky se solárními panely na střechách. V některých případech náklady na zaknihování převyšují vyplácenou podporu.

Rozhodne počasí

Na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla šlo 1,65 miliardy korun z celkové částky. Zhruba 350 milionů korun vyplatil operátor trhu, který podporu zúčtovává, provozovatelům decentrálních zdrojů. Téměř dvě třetiny z účtu za obnovitelné zdroje spolkly dotace slunečním elektrárnám, i když se na celkové výrobě zelené elektřiny podílely jen ze čtvrtiny.

Letos bude účet za obnovitelné energie ovlivňovat především počasí. Od loňska nemají nárok na podporu žádné nové elektrárny s výjimkou větrných turbín, které získaly povolení do podzimu 2013, a malých vodních elektráren. Kvůli tomu se loni zcela zastavila stavba zelených elektráren. Výjimkou je spuštění 10 megawattů dostavovaných větrných zdrojů.

Z příspěvků na obnovitelné zdroje, které se platí ze spotřebované elektřiny, se loni vybralo přibližně 28 miliard korun. Letos by toto číslo mělo být nižší. Ministerstvo průmyslu a obchodu v novele energetického zákona navrhuje změnit způsob výpočtu tohoto příspěvku, který zvýhodní především velké odběratele. Novinka má začít platit od července a zatížit státní rozpočet více než dvěma miliardami korun. Celkem vláda letos na krytí části podpory vyčlenila stejně jako loni 15,7 miliardy korun.