Změna klimatu je jednou z největších globálních výzev naší doby. Řekl to dnes na klimatické konferenci COP28 v Dubaji český premiér Petr Fiala. Zároveň jako součást řešení klimatických problémů obhajoval obnovený rozvoj jaderné energetiky, která je podle něj spolehlivá a zároveň čistá. Česká republika je rovněž připravena v příštích čtyřech letech poskytnout až čtyři miliony dolarů (zhruba 90 milionů korun) do světového fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatické změně, uvedl Fiala.
"Klimatická změna je jednou z největších globálních výzev naší doby. Související rizika se týkají každého. Ale některé regiony čelí větším nebezpečím než jiné," řekl na úvod svého krátkého projevu český premiér. Poukázal například na nedostatek vody, jehož byl svědkem během cesty po Africe minulý měsíc.
Česká republika je připravena do roku 2027 poskytnout čtyři miliony dolarů na činnost Zeleného klimatického fondu, což pomůže rozvojovým zemím čelit klimatické změně a přizpůsobit se jejím dopadům, řekl Fiala.
Český premiér účastníky summitu ubezpečil, že Česko podporuje cíle pařížské klimatické dohody i klimatické cíle EU, včetně cíle vybudovat uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050. Hájil přitom i využívání energie z jádra. "Ale chci zdůraznit, že úspěch v dosažení našich širších klimatických cílů je fundamentálně závislý na jaderné energii," řekl Fiala.
"Jaderná energie je spolehlivá i čistá. Měli bychom tak využívat její výhody. Jednou z cest je rozvoj nové generace modulárních reaktorů," pokračoval český ministerský předseda, který už před odletem do Dubaje řekl, že ČR podpoří deklaraci za ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050. Za iniciativou stojí 21 zemí včetně Francie, USA či Británie. "Globální jaderná renesance může být účinným řešením našich problémů," uzavřel dnes Fiala ve svém projevu pasáž věnovanou tomuto tématu.
Státníci na COP28 jednají o tom, jak zabránit katastrofickým důsledkům globálního oteplování a udržet růst teplot na Zemi na přijatelné úrovni, což se podle odborníků zatím nedaří. Politici se ale hned první jednací den ve čtvrtek shodli na spuštění nového fondu pomoci pro chudší země, které jsou klimatickými změnami nejohroženější.
Mezi řečníky na konferenci dnes byli například americká viceprezidentka Kamala Harrisová, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo představitelé Řecka, Portugalska, Pákistánu či Vatikánu. V pátek měli projevy například britský král Karel III., šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, indický premiér Naréndra Módí či japonský premiér Fumio Kišida.
