CZEPHO trvá na tom, že 26procentní zdanění solárních elektráren je protiústavní, neboť bylo zavedeno se zpětnou účinností, a neočekávaně se tak investorům snížily příjmy. Podle Ústavního soudu ale zvolená forma zdanění neodporuje ústavním zásadám a nelze ji hodnotit bez ohledu na ekonomickou situaci státu. Stát daň zavedl, neboť kvůli fotovoltaice hrozilo výrazné zdražení elektřiny.
Podle Zuzany Musilové, výkonné ředitelky CZEPHO, dosud přijaté legislativní kroky, včetně fotovoltaické daně, dovedly solární podnikatele na hranu ekonomické únosnosti. Hrozí podle ní vlna nucených likvidací a prodejů fotovoltaických elektráren. „Solární odvod se dnes týká zhruba 2200 instalací, z čehož 35 procent jsou instalace do 100 kilowattů, zpravidla tedy střechy na firmách a menších výrobních halách či obchodech,“ uvedla asociace.
Fotovoltaická asociace nicméně přivítala sdělení Ústavního soudu, že s ohledem na individuální rozměry každého případu nemůže vyloučit svůj zásah po eventuálních stížnostech jednotlivých investorů. „CZEPHO je připravena poskytnout těmto podnikatelům svou podporu,“ uvedla asociace. „Provozovatelé solárních elektráren se nyní budou více soustředit na aktivní ochranu svých zájmů prostřednictvím žalob na ochranu investic,“ uvedl Tomáš Skoumal, partner advokátní kanceláře Baker & McKenzie.
Podle Ústavního soudu je důležité, že i přes zdanění fotovoltaiky zůstává zachována zákonem garantovaná 15letá návratnost investice do těchto zdrojů. Fotovoltaici ale tvrdí, že návratnost některých investic je 17letá či ještě delší. V tom by podle Michala Hrnčíře z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners mohla spočívat hlavní zbraň fotovoltaiků při podávání žalob.
„Rozhodnutí neznamená, že by padly naděje zahraničních investorů na úspěch v mezinárodních arbitrážích, částečně jim totiž dává za pravdu. Zjednodušíme-li to, říká, že v konkrétních případech půjde o čísla, tedy o doložení návratnosti investice,“ uvedl Hrnčíř. Investoři podle něj mohou uplatnit své konkrétní nároky vyplývající z garancí v legislativě.
Solární daň má platit do konce roku 2013, zatím není jisté, zda bude její platnost prodloužena. „Úvahy o prodloužení platnosti solárního odvodu i po roce 2013, které tu a tam zaznívají z úst vládních představitelů, jsou v přímém rozporu s dnešním nálezem (Ústavního soudu), protože pak by už 15letá návratnost zachována nebyla,“ uvedl Pavel Doucha z advokátní kanceláře Šikola a partneři, která zatupuje téměř 100 solárních investorů.
Rozhodnutí Ústavního soudu kritizoval i Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost. „Stabilní prostředí by zajistilo čisté energetice růst, pomocí kterého snížíme závislost na fosilních palivech, očistíme ovzduší od škodlivin a výhledově také srazíme účty za drahou elektřinu. Solární daň nás vede do energetického skanzenu,“ uvedl.
