Stavbu nových tuzemských jaderných bloků má financovat spíše stát, a ne samotná společnost ČEZ. Podle vládního zmocněnce Jána Štullera se k tomuto názoru kloní experti, kteří zasedají ve stálém výboru pro jadernou energetiku. K hodnocení variant financování mají podle něj vzniknout ještě nezávislé oponentury. Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) doplnil, že výbor by měl vládě předložit své hodnocení k věci po dalším zasedání, které by se mělo konat 15. května. V červnu by pak materiál měla projednat vláda, dodal.
Výstavbu nového jaderného bloku čistě z peněz ČEZ podporoval ještě jako ministr financí v minulé vládě současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost. Podobný krok by ale mohl být nevýhodný pro minoritní akcionáře. Začalo se proto řešit možné rozdělení nebo transformace ČEZ. Například prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý označil v polovině března tuto Babišovu představu za fikci.
Štuller s Hünerem uvedli, že výbor řeší případnou výstavbu v obou tuzemských lokalitách, tj. jak v Dukovanech, tak v Temelíně. Podle Štullera bude s oběma možnostmi počítat tak dlouho, jak jen to bude možné. "Logika věci - z hlediska stáří zařízení si říkají o stavbu v reálu nejprve dukovanské bloky," dodal Hüner.
O možném rozdělení ČEZ mj. kvůli stavbě nového bloku by podle dřívějšího Babišova vyjádření měl jednat tým expertů, který navrhne vláda s ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu a obchodu. Hüner uvedl, že s premiérem je kvůli záležitosti v kontaktu, tým ale zatím ustanoven nebyl. Vzniknout by podle Hünera měl, až bude jasné, jaký způsob financování bloků bude zvolen.
Proti možné výstavbě nového tuzemského jaderného bloku dlouhodobě vystupují ekologické organizace. Hnutí Duha a sdružení Calla v uvedly, že další sázka na jadernou energetiku je neúměrným ekonomickýn rizikem. "Naši politici jako by se stále dívali do zpětného zrcátka a chtějí řešit výzvy jednadvacátého století nástroji používanými ve století minulém. Potřebujeme odvážnou, moderní energetickou politiku, která z nás neudělá ostrovní energetický skanzen uprostřed Evropy," uvedl Edvard Sequens z Cally.
Minulá vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) neposkytla v roce 2014 státní garance na dostavbu Temelína. ČEZ následně tendr na dostavbu elektrárny zrušil. Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Firmě loni meziročně vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun. Tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun.
