„Více našich partnerů v EU argumentuje tím, že je to 'jen' obchodní projekt soukromých společností a že by se do něj neměla vměšovat politika. Tento postoj je v rozporu se zájmy snižovat závislost na ruském plynu. Je v protikladu s našimi zkušenostmi, jak dramatické důsledky může mít zneužívání dodávek plynu jako nástroje na prosazování politických cílů,“ řekl Kiska na konferenci o energetice.
Projekt rozšíření plynovodu Nord Stream je podle Kisky namířen proti strategickému cílu stabilizovat situaci na Ukrajině a umožnit její další rozvoj. „Pokud budeme akceptovat, že Nord Stream 2 je 'pouze' soukromý byznys, pak bohužel dáme za pravdu euroskeptikům, kteří tvrdí, že celý projekt EU je jen obyčejný byznys,“ uvedl Kiska.
Mapa plynovodu Nord Stream
Akcionářskou dohodu o rozšíření plynovodu Nord Stream podepsala ruská plynárenská společnost Gazprom a její evropští partneři začátkem září. Realizace projektu by umožnila Rusku stát se nezávislým na tranzitu plynu do Evropy přes Ukrajinu, s níž se Moskva v minulosti opakovaně dostala do sporu ohledně dodávek suroviny. Omezení přepravy plynu přes Ukrajinu by v budoucnu také způsobilo pokles příjmů Slovenska z poplatků za tranzit ruského plynu dál do západní Evropy.
Proti záměru o rozšíření kapacity plynovodu se již dříve postavil i slovenský premiér Robert Fico. V září po schůzce s ukrajinským protějškem Arsenijem Jaceňukem řekl, že nelze nejprve měsíce hovořit o potřebě stabilizace situace na Ukrajině a poté přijmout ohledně plynovodu Nord Stream řešení, které staví nejen Ukrajinu, ale i Slovensko do nezáviděníhodné situace.
