Do oboru energetických služeb se zaručenými úsporami vstoupila skupina ČEZ. Ani to však na rozhýbání trhu nestačilo. Jeho brzdou je i neochota státu tento typ služeb využívat.
Trh s energetickým islužbami se zárukou úspor (EPC) postupně mírně roste, ale stále zaostává za očekáváním. Firmy působící v oboru, ve kterém se počáteční investice splácí z dosažených úspor, předaly v loňském roce devět projektů s celkovými investicemi 259 milionů korun. O rok dříve se uskutečnily projekty v hodnotě 201 milionů korun, zatímco v roce 2014 se souhrnná suma vyšplhala na 298 milionů korun.
„Letos by objem měl být srovnatelný s loňskem, příští rok by mohl být ještě lepší. Brzdou je zatím nezájem státních organizací o modernizace touto metodou,“ říká Ivo Slavotínek, šéf společnosti Enesa, která patří pod ČEZ Esco, a ředitel Asociace poskytovatelů energetických služeb.
Nejvíce se o modernizace objektů metodou EPC zajímají obce a kraje. Soukromé firmy se na uskutečněných projektech podílejí zhruba pětinou. Průmyslové firmy projekty EPC nepoužívají často, protože jejich návratnost se pohybuje v rozmezí pěti až deseti let, což je pro podniky příliš dlouhá doba. „Stejný problém vidíme u administrativních budov. Jejich majitelé si také dávají příliš krátké cíle. ČEZ ale chce tento segment více rozhýbat,“ dodává Slavotínek.
Právě od vstupu ČEZ na trh energetických služeb si mnozí hodně slibovali. Zatím ale marketingová síla skupiny velký efekt nepřinesla. Projevit by se mohla pozitivně příští rok. Celkem se na trhu EPC usadilo zhruba osm firem. Dravě se dere dopředu Amper Savings, sesterská společnost obchodníka s energiemi Amper Market. „Máme více než deset dlouhodobých EPC projektů. Polovina je z veřejného sektoru a druhá od soukromých firem,“ uvádí ředitel Amper Holdingu Jan Palaščák.
Firma spatřuje budoucnost také v kombinaci energetických služeb s dodávkami energií. Tento model použila u zakázky pro město Chrudim.
| Metoda projektů Energetických služeb se zárukou (EPC) spočívá v tom, že její poskytovatel navrhuje, financuje a provádí energeticky úsporná opatření. Zařízení pak spravuje a ručí za to, že dosáhne předem vyčíslených úspor. Z těch zákazník investici do modernizace splácí. Pokud jsou úspory nižší, než EPC firma vyčíslila, musí rozdíl doplatit. Pokud se podaří ušetřit více, zákazník se s dodavatelem o tento rozdíl rozdělí. Například modernizace pražského Kongresového centra stála 126 milionů korun a má uspořit třicet procent energetických výdajů. V prvním období byla úspora o pět milionů korun vyšší než zaručených šestnáct milionů |
