„Volba motoru FJ44-4M od společnosti Williams International, stejně jako avioniky od firem Genesys Aerosystems a SPEEL Praha, se ukázala jako naprosto správná. Od dodání motoru neuběhly ani tři týdny a letoun úspěšně provedl zálet,“ prohlásil prezident Aera Ladislav Šimek.
Aero původně avizovalo, že první let prototypu s motorem Williams proběhne na konci letošního roku. Posun termínu uvedení nového letadla do provozu to ale podle mluvčí Aera Terezy Vrublové neznamená. „To je zatím předčasné, teď, když úspěšně proběhl zálet demonstrátoru, víme, že můžeme začít stávajícím uživatelům L-39 instalovat nový motor a avioniku,“ uvedla pro E15.cz.
Aero tak dokončilo první fázi projektu L-39NG. V druhé fázi bude následovat výroba zcela nových L-39NG. LOM, který zajišťuje výcvik pilotů české armády, modernizuje jako první zákazník všech sedm svých letadel. Zároveň si zajistil i opci na odběr zcela nových letadel.
Zájem o úpravy svých L-39 potvrdily také dva světově proslulé akrobatické týmy Breitling Jet Team a Black Diamond Jet Team, dodala Vrublová. Druhý jmenovaný je divizí společnosti Draken International, se kterou Aero loni uzavřelo dohodu o širší spolupráci. Firma se tak stane výhradním zástupcem pro L-39NG v Severní a Jižní Americe.
Aero Vodochody vyvinulo letoun L-39 Albatros v 60. letech minulého století. Po celém světě se prodalo přes tři tisíce strojů, což z něj činí nejrozšířenější proudový cvičný letoun na světě. Poslední kusy byly vyrobeny na počátku 90. let. Do současnosti tyto stroje používá 45 států.
| Letoun Aero L-39 Albatros a jeho varianty |
|---|
| Aero L-39 Albatros vyvinuli v 60. letech jako nástupce typu L-29 Delfín, ve své době jednoho z nejúspěšnějších proudových cvičných letadel na světě. Také Albatros dosáhl podobného úspěchu jako jeho předchůdce a dodnes zůstává nejrozšířenějším proudovým letounem na světě. Za své rozšíření vděčí jak výborným letovým vlastnostem a odolné konstrukci, tak skutečnosti, že byl jednotným výcvikovým typem všech armády Varšavské smlouvy (s výjimkou Polska, kde používali vlastní typ). |
| Letounů L-39 se mezi roky 1970 a 1997 vyrobilo přes 2900 (Delfínů vzniklo v letech 1963 až 1974 více než 3500) a sloužily či slouží v téměř 40 zemích po celém světě. Kromě vojenských letectev si po skončení studené války získal popularitu civilních provozovatelů, zejména ve Spojených státech. Na Albatrosech létají například piloti letecké akrobatické skupiny Breitling Jet Team. I v této oblasti typ kráčí ve stopách staršího modelu L-29. |
| Kromě cvičných účelů umí Albatrosy plnit i lehké bitevní úkoly, verze L-39ZO byla proto (mimo jiné) vybavena čtyřmi křídelními závěsníky, varianta s označením ZA mohla nést i rychlopalný kanón pod trupem. V 90. letech vznikly dva vylepšené typy - cvičný L-59 Super Albatros a lehký bitevník L-159 Alca. Posledně jmenovaný typ vykazuje - přestože na první pohled je původnímu Albatrosu velmi podobný - nejvíce změn, například má výkonnější motor a moderní avioniku. |
| Alky vznikly v 90. letech jako velmi ambiciózní program, který měl být záchranou společnosti Aero Vodochody i jedním z pilířů českého zbrojního průmyslu. Na rozdíl od původního cvičného Albatrosu se ale typu L-159 přes opakovanou snahu ve světě prorazit nepodařilo. Z předpokládaného prodeje zhruba 200 kusů, který měl zaplatit nákladný vývoj, si našlo zákazníka pouze 72 strojů, které objednala česká armáda. |
| České letectvo se nepotřebné L-159 snaží dlouhá léta prodat. V hledání zájemce ale často narazilo na to, že letadlo používá řadu amerických technologií. Pět strojů bylo součástí obchodu na pořízení transportních letadel CASA pro českou armádu. Dvě dvoumístné L-159 se ale kvůli potížím se španělskými stroji do ČR vrátily, tři pak zamířily k soukromému zájemci z USA. Nyní by do Spojených států mělo jít 14 dalších L-159, a to k firmě Draken International, jež se zabývá výcvikem. |
| Podzvukové Aero L-39 Albatros je cvičný dolnoplošník, prototyp stroje poprvé vzlétl 4. listopadu 1968. Na délku měří 12,13 metru, rozpětí křídel činí 9,46 metru a nejvyšší výška činí 4,77 metru. Maximální rychlost tři a půl tuny těžkého stroje činí 750 kilometrů v hodině a nejvyšší dolet (bez přídavných nádrží) je 1100 kilometrů. Letoun dokáže operovat i z travnatých letišť, ke startu mu stačí 480 metrů, pro přistání potřebuje dráhu dlouhou 600 metrů. (zdroj: ČTK) |
